žabinec * green smoothie

* a tady, naše láska veliká, žabinec, neboli zelené smoothie. máme ho všichni každý den k snídani. mixujeme většinou banán, pár jablíček, a pak nějakou zelenou zeleninu, listy, aby smoothie mělo v sobě co nejvíc chlorofylu. přidávám naklíčenou vojtěšku alfa alfa, nebo řeřichu, listy salátu, nebo kapusty. milujeme polníček, asi protože nemá výraznou chuť a nepřebije banán. taky banán se špenátem je velice dobrý, špenát překvapil. citronová šťáva se přidat musí, bez ní to není ono.
jinak u dětí jsem opatrná, takže nic moc dalšího nepřidáváme, ale já si zkouším přidávat namočená chia semínka a namočený ostropestřec, taky dodávám slunečnicový lecitin.

chlorofylu se snažím napěchovat do žabince co nejvíc, má tolik benefitů pro tělo. ale zase tak akorát, aby mi to děcka pily. uvědomuju si totiž, že udělaly velké změny ve svém stravování. skoro celý život mají různá omezení kvůli alergiím a atopickému ekzému. poslední rok a čtvrt ještě ale udělaly tihle mí drazí lidi dobrovolně další velký krok k ještě přirozenější potravě, s čímž zase přišlo další omezení, potraviny především průmyslově zpracované, které jsme se rozhodli už nezařazovat. taky velká změna je vynechání cukru, ale ten nahrazujeme medem, ovocem, sušeným ovocem... na sladké jsme měli všichni návyk velký, i když spoustu konvenčních sladkostí jsme nekupovali. podle mé zkušenosti odvyknout cukru je velký a těžký úkol. takže se od začátku snažím, aby měly děti (ale i my dospělí) dostatek alternativních zdravějších sladkostí bez cukru. nabídnout jim zelené smoothie jsem si netroufla hned a myslím taky, že by to byl velký neúspěch, a to je možná lepší ani neriskovat.
 nejprve je úspěch vynechat cukr, hurá! potom teprve pomaličku si tělo zvyká na přirozené sladké chutě ovoce a zeleniny, nejprve jsou velké chutě na med a sladkosti s medem, sušené ovoce, a teprve po nějakém čase toho stačí méně... a pak postupně už třeba jen ovoce stačí bohatě...ale chce to trpělivost. 
pokud zkoušíte vynechat cukr, moc vám fandím, ale poradila bych, buďte na sebe hodní. dopřejte si dostatek zdravějších sladkostí. pak časem toho nebude potřeba tolik, mějte se sebou trpělivost.

děti statečně baští, co jim dávám, cukru krásně odvykly. nakonec teď už i spotřeba medu u nás hodně poklesla. postupně ani nemusí jíst tolik ovoce a přibraly víc zeleniny. byly doby ze začátku, kdy by se cpaly celý den skoro jen ovocem, tak je ta mlsná honila. pořád jsem opakovala, ať si vezmou třeba mrkev, že je taky sladká, že hlavní pravidlo pro zdraví je víc zeleniny. prostě v objemu celodenní stravy musí být ze všeho nejvíc zeleniny. nesmí převládat ani ovoce, ani ořechy, ani semínka. ani luštěniny, ani maso, ani vejce. 

jednoduchý pravidlo pro zdraví: nejvíc zeleniny.

postupně jsem pozorovala, že závislost na sladkém se zmenšuje. množství tolerované zeleniny se zvětšuje. děti si pochutnávají. to je moc důležitý, já je nechci trápit, nutit. chci, aby jim to všechno chutnalo, aby neměly pocit, že mají dietu, omezení. všechna zdravá jídla se dají udělat i velice chutně. 

my nemáme totiž dietu, máme speciální stravu. vnímáte, jak jinak to zní? máme speciální stravu pro zdraví. zatímco dieta znamená omezení a zákaz, speciální strava je zvláštní péče a starost, tak trochu i rozmazlování a dopřávání si.

když tedy konečně vidím, že si připravujou samy mrkev na svačinu mňam, mrkev, tahle je dobrá, sladká , mami...přidávají si hromady salátu... to je ta chvíle, kdy začít se zeleným smoothie! samozřejmě, dávám jim do toho pro sladkou chuť ten banán, pár jablíček, někdy i namočené sušené datle, aby tu hromadu listí díky nasládlé chuti do sebe dostaly. ale konečně jsou blíže přirozeným chutím. a my dospělí taky.

teď už si smoothie děcka dělají samy, míchají si do něj to, co jim chutná.

miluju, když pijeme zelenou hustou tekutinu a libujeme si, jak je to dobrý, miluju, když Opička dřív vstane a jde ven trhat plevel, něco ve mně se směje radostí. včera natrhala listy jahodníku, trávu, pár hluchavek.

a já vidím, že jsme se posunuli ještě dál. tuším, že v něčem máme vyhráno. vím, že tohle je ten správný směr. s divokými bylinami nám začíná ještě jiná a lepší, dobrodružná kapitola. vím, že tohle je bomba, prostě revoluce.

velkou inspirací jsou pro nás Štěpán a Melanie. anebo tu. Melanie je z Německa a říká smoothie "smůzíčko".

včera Opi říkala: já jim napíšu: Milá Melanie, milý Štěpáne. Jmenuju se Opi a je mi patnáct let. Každé ráno vstanu a jdu na trávu do smůzíčka. pak ho mixuju a piju. dělá mi to moc dobře a jsem veselá. já vím, že vy mě chápete a víte, jakou trávu mám na mysli.

musím říct, že děti mi dělají radost tím, jak jsou nadšené. denně mě chválí maminko, to je tak dobrý, co pro nás děláš a krásně jedí a pochutnávají si.

když jsme k té změně přistoupili pozitivně a tvořivě, je tady mnoho vynikajících dobrot a receptů, které "můžeme". na druhou stranu, sice je tady dost věcí, které "nemůžeme". spíš ale nechceme a víme proč. velké zdravotní komplikace, které nám všem nějak znepříjemňovaly život, nás totiž opustily. a to je ohromná odměna a motivace. dokonce i pro celkem ještě malý dítě a pro puberťačku. jenže ty změny jsou dost zásadní a děcka je pociťují doslova na vlastní kůži. obdivuju, jak se držej. kolem nich spolužáci s kokakolama, energydrinkama, se salámem a koupenými sladkostmi. jenže oni zase opravdu netrpí. vytasí z tašky můj metro dezert, chlebíčky sušený v sušičce a k tomu kešu dip v krabičce, vytasí mou domácí "tyčinku bounty", anebo kousek dortu...když dají některým kamarádům ochutnat, tak prý jsou nadšení a někdo chce občas i recept. někteří spolužáci už vědí, že je to dobré, a zkoumají co zase máš dobrýho k svačině? týjo, ty se tak máš! 
a já jsem za to ráda. jen zírám, s jakým gustem si ty děcka připravujou svačiny a jak zodpovědně ke stravě přistupujou.

p.s.  ahoj Rozmar,.. slibuju, příště už bude slaný. já na tom dělám, já na tom makám!