My photo
calenndula@gmail.com šiju na zakázku...platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

January 27, 2015

tyrkysová * turquoise




































* tyrkysová kabela z kabátu po babičce. festovní vlněná látka mě lákala.
* zrušila jsem dosavadní zimní kabelu a použila ucha...taška z hnědého svetru sloužila pár let, ale ani jsem ji nefotila na blog. nějak nebyla ta hnědá moc fotogenická či co..:)
* ačkoli je to tak, tuhle roztomilý vzor, tuhle výšivka...to je to, co mám ráda, stejně nakonec jednoduché barvy a tvary u mě vítězí...
.
* takže ucha, kabát, i podšívka, vše recyklované...i kapsy z nějaké mamčiny dávné halenky. milé vzpomínky zašité v tašce.
* ten šev a prošití na levé straně mě bere. a taky velikost. miluju velké tašky...

January 21, 2015

kočková * cat´s


















* kočičková taštička. oni mají totiž hordu koček...
* podpis fotek je špatně, Opi a Calenndula mělo být :)
* já jsem sice měla nápad, já tiskala, ale ona žehlila a šila podle instrukcí. fakt trpělivá se mnou. ušila všechno, všila i zip. jen začištění vnitřní kapsičky vyšlo na mě. a cancourek u zipu. a zašít v ruce ten poslední kousek.
* Gepardice měla radost. je to srandovní, ona sama sebe pojmenovala. a něco na tom je. i když to byly teprve 14. narozky, některý věci u šelem jsou prostě jasný odmalinka. 
* krásná, zářivá a divoká Gepardice. hraje divadlo, tančí, režíruje...a tuhle mi půjčila svůj první román, který napsala. v angličtině mimochodem. (záchvat kašle)

January 15, 2015

Sokolova deka * Sokol´s quilt












































* látky střádané, některé léta. některé si v obchodě vybral sám.
* jedny staré šaty po Veveřici tam taky zahučely.
* podzimní a zimní večery... pod stromečkem zachumlání. ačkoli už oba prokoukli všechny možné úkryty a tajné úkony balení, kupodivu mi na tenhle nemalej kousek nepřišli. jupijou!
* jo a Jasoň se ozval. zase se vzchopil, princ. už neskáče pod vlak, ale lítá, má novou rodinu, chystá se na stavbu letadla. stavba...třeba i svatba jednou...?...šikovnej...radost udělal.
* něco trošku na zahřátí. není proč se stydět, v zimním období se hodí i plyšák.

"maminko, to je divný, ty posloucháš tu písničku, co se hraje v rádiu." :D 
no a co by ne? všichni stárnem...

a taky čtu... zrovna jsem chtěla odpočívat... tak trochu na ochutnávku. tuhle a tamhle. a jak jen to... kritizovat mě neba. takže za prvé pobavila jsem se i ...a nebylo velké překvapení...a zadruhé, když dojde na tohle, tak je to jasný. hochu, já ti fandím.
tuhle mám půjčenou od Ztepilé Sosny. no jo. jo!!!
a tuhle taky od Sosny. informace dobrý. ráda bych si přečetla někdy obsáhlejší knihu na toto téma.
Squaw mi půjčila zase jednu. téma je moderní, proč ne...dozvěděla jsem se některé užitečné informace. ale zabalené v obale...na mě trochu moc kněžkoidním a tak. dalo mi to práci dočíst. mimochodem Squaw to ani celý nedala, co by se nutila, že. shodly jsme se, radši zenová uměřenost než vodopád představ... prostě kniha pro někoho jiného. takže taky, někdy bych si ráda přečetla obsáhlejší knihu na to téma, s odkazy na jinou literaturu a podloženými tvrzeními. 
zato tady si pochrochtávám.

January 3, 2015

p.f. 2015

* uplynulý rok byl dobrý. já vím, napsala bych to i u těžkého roku. ani nějak nevím, bylo to těžké? prostě to vždy může být i mnohem horší a je třeba najít to dobré. vždycky.
* ale tento rok byl vážně dobrý, i když byly chvilky, kdy se zprvu tvářil hrozně drsně. ale v rámci toho se děly i velkolepé věci a musím něco zmínit.
* třeba Květinka fialková měla zápřah velikej. novej plot a k tomu Medvěd na hromadě, něco hodně, hodně potřebovalo pospravit. aby toho nebylo málo, šel na operaci i jejich Velkej Chlupáč. statečně všechno zvládla, moc statečně, holčička. vzpomínám, jak mi jednou poslala fotku, nečesaná, nemytá, s ranní cigaretou  v ruce. fascinující.
* Opeřená bojuje a je mi ctí, že mě k tomu tak trošku přibrala. taky statečná holčička se zářícím srdcem, vždy vtipná a originální. a já... šokovaná silou citu. milostí a štědrostí.
* taktéž Říčka si hodně srovnala tok a je to opravdu dobrý.  nevím, jestli to bylo tím, že Pomalej Slon dostal talířem, co mu letěl kolem ucha. možná ani neletěl, co já vím... ale nějak něco zaklaplo tam, kam mělo. a stalo se to. nejen Říčka, ale i Slon teď vypadaj moc spokojeně, i když Slon už nemá servis na 200%, naopak ho napadlo přemejšlet o tom, co a jak udělat pro utahanou Říčku a tím to teda opravdu krásně rozsek. ačkoli už možná v duchu balil svejch pár bobulí a pytlík s tabákem, najednou to otočil a tím dostal všecko, všecko, co umí dát jen ona, a nedostal to ani náhodou zadarmo a jako chlap povyrost asi tak o metr, což už ani při jeho vzrůstu neni možný, ale je to prostě tak. a to je prostě velký.
* Medvědice opustila Skunka. ono s tím Skunkem to bylo tak, že se všem, kdo do toho viděl, ulevilo. bylo to jako s tím mrtvým koněm, jak se na něm fakt nedá jet, i když tu zdechlinu navoníte. nebo ten kůň vás třeba denně kouše, protože má vzteklinu, a vy si říkáte, ale to je báječný, že třeba nemá revma. no, plácám trochu blbosti, ale tak nějak to prostě bylo. všem se ulevilo, i když lehký to teda nebylo asi pro nikoho. ale pak, Medvědice si najednou uvědomila, že žije. a že život je krásný. vtip je v tom, že je-li někdo celý život otrokem a nic jiného nepoznal, myslí si, že to je normální. a pak, když najednou není, je to prostě velkolepé. asi tak, jako když vyjdete z vězení, jako když skončí galeje, dny a noci v neustálém strachu, který si ale předtím dlouhý roky nechcete přiznat a když se vás někdo tenkrát zeptal, jak se máš?, smějete se, jo, je mi fajn, jen občas večer mě napadne, jestli bych nešla skočit z paneláku, haha. je to velkolepý, že skočit nešla, a radši si sbalila kufírek a z minuty na minutu práskla do bot. nechala si narůst dlouhý krásný bílý vlasy a žije, jenom žije. na každičkým kousku její starý tváře je to vidět a plakala bych radostí vždycky, když to zase spatřím.
* jak jedni se rozdělí, jiní zase se najdou... stará Veveřice po desetiletích o samotě, po letech nevyvedených polovičatých vztahů, našla svého Jezevce. mírné opelichání kdepak, vůbec nevadí. a z nebe spadlým Veveřicím se na zuby taky nekouká. je dobré vědět, že z nemocnice ji má kdo odvézt. že se neřítí z ničeho do ničeho, ale hezky klidně spořádaně spočívá v teplém pelechu a Jezevec vaří polívku.
* Ztepilá Sosna měla náročný rok, já vím. dávat se druhým s takovou obětí, ale přitom ani neztrácet sebe a poctivě za sebou jít...  není lehké. na čas i ulehnout a bojovat za zdraví... jakým darem bylo potkat ji a její blízké, tak vzácné, okamžitý ponor... v tento požehnaný rok...
* jsem velmi ráda, že napsala Pocuchaná. ztratila hodně, ztratila tolik, že je s podivem, že ještě zbyly vlasy na hlavě, že ještě srdce nepřestalo bít, že ještě ráno se budí a vstává... několik dlouhých let byla pod černou dekou a nešlo jí pomoct, to prostě nešlo. nijak. jen se modlit a věřit, že jednou se vrátí. ačkoli před sebou zbývá méně, než za sebou, nachází zase radost. jako pláž po tsunami, psala, zničená a vypleněná, nad níž ale vychází zase a zase slunce v nádherné záři. jednou si toho všimla...a to je moc dobré. vítej.
* Křehká se trochu zmítala v každodenních bolestech a staronových zraněních. ne a ne trochu pochytit zásady sebeobrany a prevence. jako by to byl kód z jiné planety. ale splnil se jí sen a najednou její cesta jde novým směrem... věřím, že jí to pozdvihne hlavu trochu výš a umožní vidět a hrdě nosit všechny poklady, jimiž je obdařená.
* Rozverná rozkvétá a je dobrodružné sledovat. jak tvoří, žije, jí a studuje. jak si dělá, co chce, a je to hlavní náplň radostného života. na ta kolena už ne zcela mladá, co toho mnoho prožila... moc si to zaslouží. už si to všechno jinak vychutnává. je krásné a dobrodružné sdílet pocity ze stárnutí... miluji její emaily.
* některý události byly ale čistokrevně drsný. někdo se zbláznil  a někdo je sám. jinak to nejde. někdo trpí a není vidět cesta. vzpomínka s modlitbou a odevzdáním. naděje ve smíření, možná tu a možná až tam...

* rok se tvářil drsně i třeba kvůli tomu igelitu. furt na tom makám a furt dobrý a lepší, až najednou jsem to fakt, ale fakt hodně spletla. no a to byl ten igelit a o těch každodenních záležitostech, to taky nebudu rozebírat. donutilo mě to teda drsně změnit směr. risknout to tamtudy, co jsem ještě nešla. říkala jsem si, tudy to neznám, je to podezřelá trasa, vono to kolikrát bejvá vošemetný, nebudou tam třeba nějaký ty bludný balvany? to nevím, radši ne. ale moc možností nebylo. asi hergot nebyly žádný! tak jsem to riskla a vypadá to, že to klaplo. aspoň zatím. zdá se mi, že Prérie zase opatrně rozkvétá. jako jo, údržba je nutná. aspoň si pak člověk váží síly růstu a kvetení, když to není zadarmo. občas trochu pokosit a občas mírnou výživu, jedině přírodní, že ano...
* ale největší bomba je, že na pozadí hrůzy se někdy zrodí opojná radost ze života. z toho nejobyčejnějšího, ze všeho, co je. vnímat to celou bytostí. jako osekanej strom, nadšenej z pár čerstvých lístečků na pahýlech. velký díky.
* dobré plné chvíle v objetí s malými i velkými. cítit je v náruči. slyšet brebentění od probuzení, až do chvíle, kdy zase upadnou do limbu. někdy malá přestávka jenom... slyšet jejich oddechování. prát prádlo znovu a znovu s neuvěřitelnou inovací - stále aktivní turbo samošpinící schopností.
* a tak mi to stačí. dělám si kolem sebe hezky a uklízím uvnitř a nadosah i venku a nedívám se na zprávy... trochu jsem se narovnala zase, zrušila jsem rubriku milá Sally a to byl vynikající krok redakční rady.
* vůně čerstvě upečeného chleba. sedět spolu za stolem. jít někam, kamkoli, být spolu.
* krásný knihy, krásný látky. krásný chlupy zvířat.
* a taky úcta. k tomu Daru. nepromrhat ani chvilku. tak vzácný čas a tak vzácné síly, ač přibyly. směrovat je tam, kde to má smysl. jen tam.
* nebe. ptáci na krmítku. stromy. no a tak.


a tak vám přeju. rok pestrý a sladký, i když už nemají v krámě granátová jablka, nebo něco jiného, co milujete. (já jo a nemaj je právě.)
ať jste spolu. ať máte vždycky někoho poblíž, koho můžete obejmout. i třeba po telefonu, to jde taky.
přeju vám rok dobrý, ať je přesně tak dobrý, jak potřebujete. a kdyby náhodou se chvíli tvářil drsně, tak jen proto, abyste si mohli naplno vychutnat a uvědomit vše dobré.
užijte si rok jako stromy.







vitrajjan pro tu jednu, o které taky padla zmínka nahoře. její vánoční báseň. 
a díky za návštěvy :).