My photo
calenndula@gmail.com šiju na zakázku...platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

March 11, 2017

v tyrkysu * in turquoise




























































































* kalhoty s nízkým sedem jsem šila pro Veselou. jemný šedý manšestr se mi zamlouvá, šedá je krásná. všechny další barvy se od šedé odrazí, odpíchnou a vyniknou. a je lepší než černá, neubere světlo pleti. kombinace šedé s růžovou je moje milovaná. s tyrkysem, s lila odstíny, taky pěkná. těším se na další šedé šití.
* a rovnou i tašku jako překvapení jsem pro ni udělala.
* sukně ještě čeká na majitelku.
* dny se projasňují. vzbudím se v pět ráno, někdy, nejsem unavená, ale ještě se mi chce ležet. pomalinku se rozjasňuje a zpěv ptáků sílí, je tak živý, slyším v něm jaro. O. donesl krásné kytičky k mdž pro mě a pro Opi, když vstanu, přivítá mě žlutobílá radost narcisek a tulipánů. užívám si rána, kdy vstávám s radostí a vím, jakou tohle má cenu. děti se motají kolem mixéru a vrství v něm krájená jablíčka, banány, zelené listy kapusty a polníček. přidají ostříhané výhonky hrášku, které pěstuju na okně. pár namočených datlí, pár klíčků vojtěšky, citronovou šťávu. nachystají si velké nádoby a naplní je, berou si je do školy a přichystají i pro Oa jednu do práce.
* vařím na čas a běžím a stíhám a nestíhám, ale jídlo musí být, to je jasný. děcka na kroužky a domů a úkoly a nádobí a prádlo. svačiny nedělám, ale musím zajistit výběr zdrojů, vezmou si sami, co chtějí. podepsat úkoly, dohlídnout, aby Opi cvičila kvůli zádům, kvůli zdraví. někdy je to tvrdej boj...
většinou přijde domů ze školy Opi, anebo Opička. někdy ale přivalí pěkně drzá a líná Vopice. a taky pekelně chytrá, to vám povim. jsou chvilky, kdy mám chuť vyběhnout tady někam na louku, rozkročit se, rozpřáhnout ruce, zaklonit hlavu a do nebe řvát: pane Bože, puberta!!!! fakt že jo, PUUUU-BEEEER-TAAAA!!!!
* ale to je normálka. prostě život. ona si na mě trénuje sebeprosazení, boj za sebe v krutým světě, opakuju si...a to je přece dobře.
* děcka klapou kelímkama a zpívaj, už asi postý to samý. je to hezký, ale tolikrát... já to vydržím. jsem ráda, něco se učí. 
anebo tady, úplně hltám, jak se Emily tváří při zpěvu. a jak se na sebe dívají, brácha a ségra. Sokol to s Opi taky pěkně chytnul, ten se fakt má už odmalička. jak si ho všímá, jak se o něj stará, jak ona založila ten vztah krásně a vstřícně a štědře. a když se zrovna nepohádaj, strašně se milujou. moc se potřebujou. jsou spolu.
* ahoj, jaro. jsem tak ráda, že jsi už tady. buďte taky spolu.




3 comments:

  1. Tolik příspěvků, je z nich cítit ta jarní energie, radost, štěstí... barevné šití, andělka zářící jako její majitelka, jídlo dělané s láskou a pro zdraví... prostě dost dobré :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Magdi, děkuju! :-)
      jo, je to radost, rodina, jídlo, šití, jaro. s tím, jak do sebe hrneme hromady zelenýho lupení, jako by ta radost ještě byla i větší? prostě svěžest? jaro?
      užívej si nádherný jaro, těším se na Tvý fotky z přírody, jsou krásný.
      a tykáme si, že?

      Delete
  2. Děkuji :-) jaro je síla, nová inspirace, nové možnosti :-)

    ReplyDelete