My photo
calenndula@gmail.com možná že něco i na zakázku..., máte-li zájem. zkuste napsat. platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

March 18, 2017

co jíme VII * what we eat VII




































































































* sladká tečka závěrem. teda závěrem...! mě to focení jídla nějak začalo bavit! na malou chvilku pozdržet ty barvy a chutě pomíjivé. vychutnat si výsledek malinko víc, pokochat se...
* tohle jsou moje evoluční talíře ovoce. evoluční, protože mi pomohly přejít z fáze cukru do fáze zelené. juchů!
* po vynechání cukru jsme si pomaličku zvykli na přirozenou sladkost ovoce. nejprve, jak už jsem psala, byly větší chutě na med. pak různé ty dezerty, zákusky pečené a raw nepečené...musela být vždy zásoba. postupem času jsem si uvědomila, že to nemusím. přišel čas, kdy jsem to upekla pro rodinu, a ani jsem si nepotřebovala ochutnat. dala jsem přednost raději čerstvému ovoci, protože v něm cítím život. když si vyberete ovoce, které máte rádi, nakrájíte na talíř, na to pár ořechů a sušeného ovoce, to není jako zakousnout se do jablka, nebo banánu. už ta úprava a kombinace barev, chutí a vůní spolu na talíři povyšuje obyčejné ovoce na dezert.
* jedla jsem svý ovocný talíře politý panenským kokosovým olejem (zdá se vám to divný? ale ne, je to fakt dobrý!) a bylo to dobrý, ale taky jsem věděla: všeho do času. musím se pohnout dál. i když je ovoce a ořechy lepší než cukr, taky ho nesmí být moc. pomalinku jsem ubírala a nahrazovala v denním jídelníčku zeleninou. pomalinku, žádná křeč. stejně jako moje frekvence jedení masa se snižovala a stejně tak i množství. zdá se mi, že když tělo nerušíme umělými složkami stravy,tělo si řekne. co mu dělá dobře, co chce, stačí naslouchat.
* teď už nepotřebuju ani tyhle talíře. občas talířek, občas zobnout, už ne tolik. trochu ovoce ale dávám do zelených smoothie a ty u mě teď vedou. sladkost banánu dodá hromadě lupení hned větší přitažlivost. smoothie nejsou tolik sladká, jen tak akorát, ale efekt listové zeleniny je na zdraví nesmírně znát. a proč bych to nechtěla? proč bych se nechtěla cítit ještě líp? ještě víc živá? teprve když to zkusíš, pochopíš proč.
* a tak tyhle fotky jsou spíš takovou vzpomínkou. dobrou, sladkou vzpomínkou. na borůvky, které sbíraly děcka loni. na lívanečky, které Opi smažila ještě za vajíčkových časů. 
ale já vím, že se jim zas vajíčkový časy blíží. možná. určitě uměřeně vajíčkový. vidím, že když zachováme poměry potravin, nejvíc zeleniny a v tom zbytku množství pak už to nepřehánět... funguje to a alergické reakce nemají. lidský tělo toho totiž hodně dokáže (juchůůů!!!). 
* nebude ale asi potřeba těch vajíček moc. v tomto mezidobí, kdy jsem nahradila vejce v pečeném lněným odvarem a soustředím se hlavně na raw dezerty, v tomto mezidobí se nám hodně líbí. a raw strava, přirozeně teď i s jarem, u nás vládne víc a víc.
* občas namočím třeba mandle a udělám z nich mléko. s troškou soli, medu a mixovanou vanilkou je dokonalé. teď už si dají i děti, pomaličku mandle zkoušíme a taky se zdá, že jim nic nedělají. mandlové mléko mi chutná o tolik líp než kravské.

No comments:

Post a Comment