poznatky tohoto léta:
můžeš být spokojená, nebo nespokojená, jen si vyber. můžeš mít oči jako kaktusy a řeči jako muchomůrka a topit se ve vlastním jedu. můžeš mít v sobě spoustu talentů a krásy, kterou nevidíš, je jako za sklem okna a ještě zatažená závěsem. pokud nedokážeš ty závěsy roztáhnout, to okno otevřít, ponořit se do toho, být tím, být sebou, jsi nespokojená. můžeš těkat pozorností, jezdit po povrchu tu a tam a stále vidět něco, co je špatně. a tak si sedni. anebo běhej. jdi trochu pod hladinu. v tichosti a klidu, anebo v rytmu kroků hledej. harmonii, klid a mír, smíření v sobě. sladkost řeči a sladkost pohledu. odpuštění. lásku.
protože všechno, všechno tohle máš v sobě. nemusíš mít drahý dovolený a tři auta. nepotřebuješ ideální život. už ho máš. všechno to tam už je.
aspoň na chvilinku se spojit se svou podstatou každej den. aspoň tu chvilinku. v klidu dechu to v sobě najít. být venku, být blízko Zemi. a pak to tam je a plyne to skrz a může se to šířit.
klid a mír a láska.
láska má tolik podob. je to objetí, je to přítomnost. chvilka bez myšlenek na skále nad rybníkem. chvilka se Sokolem v lese. chvilka večer, kdy se přijde Sokol přitulit a já mu hladím záda. když si dlouze povídáme s Mužem a pořád si máme co říct. když jsem šťastná, že je tady. klidný, spolehlivý, vždy hluboce lidský a respektuhodný. láska je návštěva, která nevyčerpá. musím koupit zase nové kartáčky, tyto prázdniny tu přespalo neplánovaně tolik lidí a dětí, že už došly.
láska je tohle léto. výbuch slunce a radosti, výbuchy lesních běhů a hrsti borůvek, malin a ostružin. výbuchy radosti, se kterou jím jako zvíře to, na co mám chuť a vím, že je to pro mý tělo přesně to nejlepší.
láska jsou setkání, kdy nám bylo dobře.
láska je, když řeknu, co cítím, co si myslím. když je rovnováha.
láska je spousta věcí, který nevyfotím.
ale něco jsem přeci vyfotila.
obrazy od Stromové, který mi dala. a látky od ní. a její zprávy a maily plný lásky. napsala mi třeba, že musela odejít, protože nemohla unést tolik pravdy. ale že děkuje. a já jí rozumím a mně to neva.
láska je poukaz od Lněné, co mi poslala...jen tak. a já se bojím uvědomit, kolik peněz tam je napsáno...a že to fakt je pro mne. a bojím se jít do toho obchodu, protože to je eshop, kde i slevy jsou pro mne drahé...ale poukaz má platnost rok, takže já si zvyknu a něco si časem vyberu. a ohromně si to užiju, slibuju.
láska jsou mýdla od Sabuni, co poslala a cítíš v nich všechnu krásu přírody a bylin, co do nich dává...nádhera prostě. čokoládové mýdlo vhodné zvlášť po studeném hořkém dni, no dala bych jí za to pusu. navíc ona to ohromně umí s bylinkami. namíchá směs z Bachových květových esencí...i lidé, co tomu zprvu moc nevěří, jí později nosí pugéty za to, jak jim pomohla. poví jí, co je trápí, ona namíchá...a pak se dějou věci. neznám nikoho, kdo by v tom byl lepší.
láska je pohled, který přišel z Anglie a na něm je nalepená květinka a chomáček ovčích chlupů.
láska je večer, kdy mi nebylo dobře a děti se o mě krásně staraly a Malina četla z Malého Prince. slyšet její hlas, vidět tu knihu, jak krásně je udělaná...
láska je balíček od Zářivé, její medvídek, který mě vyléčil, držela jsem ho v ruce celou noc a stále ho mám u postele.
láska je mít svátek jako narozky. tak jsem si letos připadala. láska je být milovaná. a když miluješ, jsi milován...co je víc?
láska je chechtat se s ženskýma v charitním šatníku, zapomenout se tam a prokecat spoustu času o životě, ani nevíš jak. a pak si odnést hromadu krásných hadříků za směšnou cenu, k tomu ještě nějaký misky s květinkama z lisovanýho skla, co miluju...a jako bonus ještě i nějakou komunistickou vlnu na pletení.
láska je každý další den, kterého jsem se dožila a za který děkuji. láska je Život, když je živej. noc, ve které mi je dán klidný spánek.
láska jsou všechny krásný šaty, který můžu nosit. láska jsou květiny. jsou to vůně, přírodní vůně, které používám. láska je ženskost, kterou můžu nechat stále kvést a růst. láska je péče, náruč, objetí, ve kterém se ztratí mí milovaní.
láska je ovoce a zelenina, který když jím, celá moje bytost září, zpívá a je to jako slavnost na počest Matky Země.
láska...je nakonec i tichost, ve které se ztratím, když jen jsem. v tý tichosti se všechno řeší. já nevím jak, ale je to tak. vím to. a děkuju. tam nahoru děkuju. a tam dolů, do sebe, do té nejhlubší a nejkrásnější podstaty všech a všeho děkuju.
♥
Děkuji ❤️
ReplyDeletejá taky děkuji ♥
DeleteDíky za připomenutí, občas to ještě nevidím, ale ted´to zase vidím :-). Umíš to krásně popsat.
ReplyDeletejá to taky občas nevidím :) tak si to trochu připomínám, abych to viděla. co nejvíc :) ♥
Delete