* pohyb je omamný a návykový, euforizující droga, po těch letech, kdy to nešlo. zázraky se dějou, děkuju za ty dary každý den a občas si vzpomenu, jak jsem se plazila po zemi na wc a táhla jednu nohu za sebou. anebo jak jsem ležela v posteli a neměla sílu na wc dojít. ještě hodinu to vydržím, nasbírám síly a zvládnu to. ještě hodinu to vydržím, ležet, nepřemýšlej nad tím a jen lež, jen ještě lež... nebyla síla ani jít se najíst. nejedla jsem celý den a doufala jsem, že mi O, až přijde z práce, namaže chleba a donese do peřin. to nejde vysvětlit, prostě to ne a nešlo a na tu bolest a neskutečnou únavu nezabíralo ani odhodlání a sebezapření a silná vůle.
* ale tohle všechno, to je minulost, jak je to báječné, že už je to pryč. teď CH*O*D*Í*M, dokonce i B*Ě*H*Á*M, nemůžu se nabažit C*V*I*Č*E*N*Í. ráno se probudím a těším se zas na tu šíleně těžkou sestavu, co Juliana vymyslela. pak nemůžu, jak to bolí, musím se smát a občas zařvu. ale tohle je dobrá bolest, je tu, protože to funguje, protože to pracuje, ne proto, že by to odcházelo. a to je tak dobře. užívám si každou minutu běhu, každej nádech, pohyb nohou, skoky na trampolíně, radostné tělo rozčesávající vzduch. vychutnávám si všechny pohyby, bolest šlach v protažení, napětí svalů, den za dnem a měsíc za měsícem radost trvá a ještě i poporůstá, jak zvládá tělo víc, špetku po špetce. Opi taky cvičí, zdravotní cviky, a někdy taky hraje, jede na zápas, je dobrá.
* vyfotila Sokola: podivej, mami, je tak sladkej.
* a bunda... dřív bych z takové barvy omdlela. haha. anebo se osypala. anebo aspoň by se mi obrátily oči v sloup. jenže. něco se tak změnilo, už můžu. a naopak, něco zase nemusím. ach, úleva.
* běhá se v ní super. a chodí. a všechno. na zipy jsem dokoupila takový krásný věcičky malý, takový chytáčky úplně ve stejné barvě, a za to se to dobře bere. jen zas fotit znovu...už jsem se tím netrápila.
* střih jsem si vytáhla ze staré bundy. ta černá, koupil mi ji O před lety, už se úplně rozpadla. teď nastoupila zářivá nástupkyně. sofshell se tak dobře šije, hodně mě to těšilo.
* v sobotu, v neděli bývá něco svátečně dobrého a teď to bývají ty naše raw dorty. je to pořád variace na stejné téma, a ze všech nejvíc nejlepší je kešu cheese cake, teď zase pro změnu s jahodami. voněly a byly sladké, už se těším na čerstvé.
* v neděli si taky třeba stříhám na zemi díly na kabelku a barvím vlasy hennou pod vlněnou čepicí. kabelka ze starého svetru někdy příště...
* když přijedou kluci na oběd, tuhle hudbu nevypínám.
Sleduju a čtu to od vás denně... jste moc krásní a fandím Opi... má můj obdiv.. Ty ovšem taky.. za všechno.. Na dálku se u vás doma cítím krásně. A jak šiješ/pleteš/předeš/žiješ... děkuji, moc mě to těší a motivuje
ReplyDeleteahoj Leni, děkuju Ti za krásný komentář, moc jsi mě potěšila. já řeknu Opičce, že jí fandíš. ona cvičí denně kvůli skolióze a včera jí zrovna řekla fyzioterapeutka, že křivý lopatky už si tím cvičením dokázala srovnat, což je, JUPÍ!!! ohromnej úspěch.
Deletea děkuju za to, co píšeš mně, taková zpětná vazba mi dává informaci, že má smysl tohle psát a sdílet, že to může někomu přinést něco dobrého. chci sdílet všechno pozitivní, co potkávám v životě, to je potřeba si opečovávat, taky mi to dává motivaci. jsem ráda, že nejen mně. :-)
díky, Leni, měj se krásně ♥