chvíle * a moment

Ahoj Hanko,

píše Petr. a pak píše taky:  Poslední dobou si už taky nejsem jistý, co je sen a co realita. Vlastně vím - realita je, když to bolí ;-)

když vidím, jak fotí přírodu, anebo kočku, anebo starý dveře, zastaví mě to na chvilku. obrázek, jeho ostrost, nějaký vzkaz, krása. když jím a je to moc dobré, nějaký raw dort nebo můj oblíbený ovocný talíř (ale poslední dobou to mívám i u zeleniny, fakt :)... když si vzpomenu na malinkou holčičku, jak si u nás doma hrála, zcela pohroužená do té činnosti (a když ji maminka převlékala, na chvilku jsem zahlédla její bříško a bylo to tak....sladké, jiné slovo není)... když vidím, jak Sokol tancuje a dává do toho všechno, když Opi kreslí a ono jí to žije pod rukama svým vlastním životem, energií, když se pohybuju teď a tady a taky do toho dám všechno, když dýchám, když běžím lesem. když sedím a zavřu oči a pozornost odejde někam nade mne... zastaví mě to na chvilku a ty chvilky jsou  životadárné.

když to bolí, můžeš se pokusit schovat do náruče, která je tu vždy. když nevíš, co je sen a co realita, můžeš toužit po pravdě, zažít ji a prožít, okamžik poznání a světla. když nemáš kamarádku, uděláš si ji třeba z korálků. prostě si poradíš.

tak abyste si vždycky poradili.

p.s. kočka je Yuki a holčička Alenka, když ještě byla malá. děkuju za fotky, Petře.