* * *

* trochu se tají dech, když si uvědomím, za co všechno děkuji. je toho moc a je to silné, silnější než všechny...slabosti. ačkoli je běžné, že se nemusí vždy všechno povést a my mnozí pracujeme mnohdy klopotně v životě na tom, aby byl lepší, abychom my....byli.....lepší....  a někdy to jde, ale někdy to i dře... děkuji za to, že tu, lidé moji drazí, jste. kterým na vývoji a vztazích záleží. jsou tu někteří už dlouho. jiní kratší dobu. se všemi ale zkoušíme být spolu, v setkávání sdílet něco dobrého, radost, pospolitost, lásku, přátelství.

* jsem velice obdarovaná a teď jsem to hodně pocítila i na úrovni hmoty. krása odrážející se v tom hmotném, láska a pozornost. cítím se milovaná, až jsem byla v některých chvílích překvapená a v rozpacích. 

* další rok mě vždycky naplní vděčností, že žiju. možná se to tu opakuje trapně často, ale když ono to tak je. často prožívám pocit, že je dobrý žít. prostě žít! no supr, ne?

* pár dní u Říčky, opět. klid a čas, který náhle plyne nějak pomaleji. slova, která jsou slyšena. chvíle s ženami, strávené v pospolitém tvoření, v povídání a mlsání dobrot. ve vystřihování stříbřitých plíšků, sledování filmu. 

* prej víš, my bychom se chtěly podívat na Malé ženy, ale chceme se tě zeptat, jestli by ti to nevadilo? ale záleží na tobě, klidně můžeme i na něco jinýho se kouknout. 

chachá, smála jsem se. jak jste na to přišly? to je můj asi nejvíc nejoblíbenější film! beru ho jako pilulku proti všednosti, proti beznaději a únavě. už ho znám nazpaměť včetně Nikoly Votočkové z dabingu a během adventu si ho pouštím minimálně jednou, ale spíš minimálně dvakrát. teď jsem začala studovat originál v angličtině. dokonce na čtečce v posteli už jsem ho měla a tuto čtečkovou verzi jsem věnovala detailnímu studiu použitého textilu - oděvů a doplňků, patchworkových dek a polštářků, hraček.

no tak tenhle film mi teda opravdu nevadil. užila jsem si ho. 

pomaličku si vytahuju z tašky kupičky přichystaných látek. diskutujeme o tom, jak je zkombinovat, jak spolu ladí. a pak, zase pomalu a důkladně, obkresluji do kytiček hexagon za hexagonem. soustředím se na linii krájenou nůžkami a přitom poslouchám notoricky známé dialogy. zvlášť se vždycky zaměřuju na věty, které říká Marmee. maminka. zapadají mi totiž někam přesně do prázdných míst, která na ně čekala, a zas a znovu čekají. ách, oddychnu si, už je to zase plné, tak jak má být. moudrost, zásady, důstojný klid. zázemí, na němž stojí celá rodina. v knize je mamka trochu víc didaktická, skoro tak chytrá jako rádio, jojo. ale to taky neva. je to prostě kniha své doby. ve filmu je míra moudrosti dodržena pro můj pocit pohodlí úplně akorát. a k tomu ta touha po dobrém. po lepším. touha pomoct. boj se sebou. potřeba rodiny, pospolitosti a vřelosti. teplo nejen u krbu a pod  sešívanou dekou.

zase jsem si naplnila nitro...

* Sokol sedí s kytarou a zpívá píseň, kterou mi složil. slzy mi tečou v proudech a trochu se za to stydím, ale přemoct to nejde a ani nechci. můžu prožívat, co prožívám. jsem tady, mezi svými. 

Opi mi uplstila dva králíčky na brože a toho druhého na tašce jsem asi zapomněla vyfotit. ale nosím je hned. taky náramky, co udělala. 

* O a jeho Dar, nemám slov a tají se mi dech. je to asi největší dar, jaký jsem kdy dostala, moje tajný přání. přináší jas do domova, zachycení síly a ochrany. svítím každé ráno a každý večer, neskutečná slavnost toto.

* Ma přišla na chvilku, tak ráda ji vidím. její vyšívání, její nejmilejší čas se lnem a bavlnkami. ona dala tvar lněnému andělu. pak Křehká a Říčka (ta to celé vymyslela) vyšívaly. jsem ráda, že je bílý. takhle prostý se nikdy neokouká. geniální tvar, co Ma vynalezla a vyšívané kytičky od Křehké. pak křídla a vlasy, jak je pojala Říčka, vím, jak byly pracné, ale jak se tři podělily, nemusím se cítit provinile, každá udělala kousek. 

* ještě lísteček od Ma. vždycky se mi líbily! teď jeden mám, poklad v lila a béžové, těším se na jaro, až ozdobí můj lila lněný kabátek, anebo tašku ve světle fialkových odstínech. teď prozatím visí na bílé zdi, stejně jako anděl...a jsou krásní.

* přišla taky Ka s hošíčkem malinkým krásným veselým. říkala, že ten lísteček vypadá trochu jako yoni. ona seděla na pohovce, přebalovala a kojila malého a sama byla ve své ženskosti velice opravdová, zodpovědná a vznešená. tak jako i yoni má být, myslím.

* dostala jsem látky a od Zuu nádhernou čepici, kterou mi uháčkovala. jenže jsem ji dostala už s velkým předstihem. ale teď byla zima a ona je spíš na krapet teplejší dny, tak jsem ji neměla s sebou. (vzala jsem si lamí. ta je teplá, i když tenká. lama geniální.) někdy tu čepici od Zuu ještě vyfotím, musím. růžičku s lístečkem, kterými ji ozdobila. 

Zuu přinesla sladký kuličky a čokoládky, co vyrobila. a muffinky. ty kuličky, ty byly a čokoládky medový, kam se hrabou kupovaný. povídáme si vždycky o jídle, to jsou velmi dobrodružné rozhovory! bere to tak nějak podobně jako já. když jsem jí popsala výhody stravy bez obilí, škrobů a cukru...zamyslela se. léta bojovala s chronickými potížemi, lepek už vysadila předtím. líbí se mi, že si jde svou cestou, nekopíruje. jen se inspiruje, sdílené informace si zkouší a ověřuje a má svou cestu, trochu jinou. ale hlavní je, že potíže jsou pryč. chronická nemoc pryč, léta brané léky už vysadila, tělo šlape jak hodinky. a my můžeme sdílet recepty a nadšené popisy  hele, to ti bylo TAK dobrý, ale tak!...a víš, kde mají nejlepší čokoládovou hmotu? a znáš recept na raw kokosové bounty? a chystám se na kešu sýr, víš...

no a pak mám taky radost z tý čepice, no. 

* Ka přišla s úsměvem od ucha k uchu. já to miluju. přišla s ní radost, když se chechtá, tak se chechtá. dala mi tak krásný dárky, ptáčka, co umotala z drátu. a sušený maliny a borůvky a tak dál. a čaj a kytičkovou tašku, tou se trefila úplně úplně! denně ji tu pozoruju, kochám se, jé...

* a ještě a ještě, kytky a zase hromada kosmetiky s vůní růží, mám zásobu snad na celý rok, ale musím to fakt hodně používat. letos je to rok růžemi provoněný...

* no a tak to bylo. přeju si být taky tak dobrá kamarádka. pozorná a citlivá. a dobrá žena a maminka. a co se nepovedlo, tak se zas opravilo. někdy není špatný chvilku si vychutnat péči a dárky druhých. nabrat síly zase na řadu nekonečných všedních dní, někdy těžkých. uchránit si v sobě vzpomínky na to pěkné. střádat si v sobě jen to nejlepší a nějak si to i množit nejlépe :-) a posílat to dál.

* děkuju za všechnu lásku * 

* děkuju za to, že JSEM *

♥