My photo
calenndula@gmail.com šiju na zakázku...platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

February 11, 2017

pohádka *made by matka* a fairytale *made by matka*

















































































































* někdy si prostě musíš udělat dobře. trochu se rozmazlit. dát si něco milýho, jen tak. pár hodin u stroje, obleček na míru. třeba zas nějakou růžovou, třeba i nějaký teplo do studených dní, třeba i trochu záře zase. a kytičky, jo, kytičky vždycky. a i trošku puntíčků na skrytých místech jen pro tvoji radost.
* tak a tady je ten chytáček na zip, co ho mám i na bundě. maličkost, která potěší. a odepínací kapuce, potěší taky.
* tenhle flauš není tak moc tlustý, dobře se šije. ale v kabátku je teplo, protože ve skladech a tím pádem ve vrstvách, jak umožňuje střih, pěkně zahřívá. mohla jsem si tudíž dovolit opět, už na třetím kabátku, použít uzpůsobený střih původně na šaty. a k tomu pásek...myslím, že jsem to vynalezla dobře, a proto to opakování. mně když se něco líbí, nějaký střih hezky padne, nevadí mi matka moudrosti i naněkolikrát.
* a když jsme u té matky, hodila se mi etiketa, kterou jsem zamýšlela původně na kousky dětské...ale co. jsem matka? jasněže!
* no a abych se vrátila ještě k nákupu látky...nakupování po netu má svá úskalí. ale i výhody. a někdy i dva v jednom, úskalí se plynulým vývojovým pohybem mění ve výhodu, která obohatí šedě nudný život! protože...vlastně jsem byla v šoku z té barvy. na monitoru vypadala tmavší, tlumenější. a pak poštou přišel takovej nářez, takovej výkřik, taková šleha do očí. nejdřív jsem nemohla.
ne, tohle ne...to asi nemůžu nosit. nikdy jsem nic takovýho... snad ani jako malá...ale nebyla jsem si úplně jistá, že to chci vrátit. někde uvnitř v hloubce mi něco říkalo: počkej. jen prostě počkej.
O říkal hned: ne, nevracej to! to je dobrá barva.
a já za pár dní: ale není ta barva tak špatná.
za týden: jo! tuhle barvu přesně chci a tu budu nosit! 
za dva týdny: kam jsem jen dala ten střih? ale jak já se těším, ta barva je krásná! už abych ten kabátek měla na sobě...!
* ale trvalo mi to dýl než dva týdny. látku jsem kupovala loni v létě. a mezitím jsem si koupila ještě větší nářez a ušila si i zářivou bundu ze softshellu, ta tu už je, běhací. takže trochu šleha, trochu nářez, no problem.



* Ma mě v tom kabátě viděla a říká: ty vypadáš jak z nějaký pohádky. 

a je to asi nějak tak, tak se v něm cítím. taky lidi na mě hledí náhle nějak jinak. opravdu. a ještě nikdy mi nikdo tak často nechválil kabát.

* a víš, někdy si musíš dopřát pohádku, i kdyby sis ji měla celou vymyslet (anebo ušít) úplně sama.*

přeju vám pohádkový víkend. usušila jsem v sušičce krekry z bio mrkve a řepy, jsou dobrý jako čipsy. nebo nějak podobně. pstruzi byli dnes k večeři a omáčka s masem předtím, takže o víkendu to jistí čočka z pomalého hrnce. je s vůní bazalky a uzené papriky a smažené cibulky. chystám se na kešu sýr, na ty krekry a na mandlovou bagetku, ještě je zbytek ve spíži. a avokádový dip bude. udělala jsem jim zase cheesecake, z kešu, vanilky, bio citrónů. višní, meruněk a ...no jasně, z granátového jablka, jak jinak? moje závislost na něm je evidentní. ještě ho chci trochu polít čokoškou, uf, to bude už úplně neskutečná chuť. koupila jsem kakao a čoko hmotu s jasným původem, teda doufám bez pančování a taky doufám bez alergických reakcí mých dětí...bude velké testování.
 jenže ten čískejk!!! jenže!! ne, to prostě nejde popsat. raw dobroty jsou TAK euforicky, vzletně, až extaticky vynikající. a protože jak mě zlobili, tak pak jsem se zlobila já a oni se zase moc snažili a byli hodní, oni věděli... občas k nám chodí spratci na návštěvu. nikdy ne na dlouhou, naštěstí. takže si ten dort vlastně všichni zasloužíme, za odměnu. ve vlastním zájmu, aby byly čískejky, na ně dohlídnu. budou vzorní, aby byly dorty pravidelně. jo!

No comments:

Post a Comment