* jak to chtěly, tak to měly. Křehká si přála tašku. aby se tam vešla áčtyřka, aby ji mohla nosit do práce přes rameno. schovávala jsem si pro ni několik látek, které k sobě ladily. koupila jsem je před půl rokem a věděla jsem, že z toho bude něco pro ni. ty látky k sobě hezky ladí...a ty kytičky a srdíčka a ptáčci, starorůžová barva...přesně pro Křehkou.
* ušila jsem pro ni oboustrannou tašku, může nosit navrch srdíčka a ptáčky, anebo růžičky. protože je taška oboustranná, nevšívala jsem do ní zip, ale udělala vkládací tašku na zip s kapsami dovnitř - takový organizér. myslím, že je to prima vynález a možná si to ještě někdy zopáknu.
* Křehká se umí radovat, miluju to. skákala radostí :-) teď tašku nosí prý každý den. říkala, že moje tašky ji motivují k tomu, aby se pěkně oblékla a upravila, aby se prý k tašce hodila :-)
* Říčka si přála sukni. chtěla červenou. chtěla dlouhou. chtěla jednoduchou. přesně mi popsala střih, já jsem ji přesně oměřila, nastříhala tenký manšestr a...pak už jen ušila. a kupodivu sukně i přesně padla :-)
* jak to chtěly, tak to měly. nešiju pro každýho. ale pro ně...někdy jo.
* přeju radost. děti mi tu tancujou :)
No comments:
Post a Comment