3-2-1 START!

I never thought that I would write a blog. but it is already here. imagine: you have a beautiful work, nice family ... and ignore the small body signals for years. signals pile up, accumulate, and suddenly you wake up and you can not get up. ok, you can, but about three times a day only for the most necessary reasons. then four months of taking very strong medication (a grandmother and your husband are taking care of the children) to see that yes, it's better, but you cannot live as before. you finally take new and tighter limits dictated by your body .
goodbye, my beloved job, my dear students!
you are happy that children have ate and have clean clothes. every day you get from pajamas at least to old tracksuit, is a success. maybe you will not go on a trip to the mountains again and roller skates remain under the bed covered with a layer of dust.
and now you have to choose. either you are wreck with a crutch, slumping into a depression from her heavy lot and you ask  "Why me?"
or you decide to take your life with everything as it is. to learn and not repeat the same mistakes. to find that a lot of joy, which is hidden somewhere behind the "hard life". heavy lot or a lot of joy?
you find that you have everything you need. you do not need much power for small movements with felting needle. you can do it even if you have a bad day and you are sitting in bed.
 
and now the right adventure is just starting! natural materials come alive in your hands. your long-time hobbies become your sustenance.
 
actually, it was always my dream to do what brings me so much joy.
 
is not that wonderful?

nikdy jsem nemyslela, že budu psát blog. ale už je to tady. představte si: máte krásnou práci, prima rodinu... a roky přehlížíte malé signály těla. signály se kupí, hromadí, až náhle se probudíte a nemůžete vstát. tedy můžete, ale asi tak třikrát denně jen pro ty nejnutnější důvody. pak čtyři měsíce berete velmi silné léky (o děti se stará babička a manžel), abyste zjistili, že ano, je to lepší, ale už nemůžete žít jako doposud. musíte už konečně respektovat nové a užší hranice, které vám vaše tělo diktuje. 
sbohem, mé milované zaměstnání, moji milí studenti!
jste rádi, že děti jedly a jsou čistě oblečené. každý den, kdy dospějete z pyžama aspoň do tepláků, je úspěchem. možná už nikdy nepůjdete na výlet do hor a kolečkové brusle zůstávají pod postelí pokryté vrstvou prachu.
a teď si musíte vybrat. buď budete chudák s berlí propadající se do deprese ze svého těžkého údělu a budete se ptát "Proč zrovna já?"
nebo se rozhodnete vzít život se vším všudy, tak jak to je. chcete se poučit a neopakovat ty stejné chyby. chcete najít tu spoustu radosti, která je někde za tím "těžkým životem" schovaná.
zjistíte, že vše potřebné už máte. k malým pohybům filcovací jehlou není potřeba moc síly. zvládnete to, i když máte špatný den a sedíte v posteli.
 
a teď teprve začíná to pravé dobrodružství! přírodní materiál ožívá pod vašima rukama. vaše dlouholeté koníčky se stávají obživou. 


vlastně to byl vždycky můj sen, dělat to, co mi přináší nejvíc radosti. 


 no není to báječné?