a co vlastně jíš? * and what do you eat?

* ještě v červnu byl někdy oběd balený do školy, mezi kroužky, do nabitého programu dětí vmáčknout pořádné jídlo...je to jednodušší, když to nemusí být teplé a ohřáté. samozřejmě děti a Muž nejedí tolik moc raw, takže teplé a ohřáté mívají pravidelně, ale zvládnou i studené luštěniny a saláty milují, takže v létě je to pohodlné a jednodušší.

* raw pizzu máme všichni rádi a dělám ji pravidelně. u těch předchozích jsem ji sušila celou, takže zelenina a žampiony byly trochu oschlé, bylo to vlažné, trošku to dělalo dojem pečené pizzy. teď jsem usušila jen spodní placku (mixované zelené papriky, lněné a slunečnicové semínko), na placku jsem dala dva druhy omáčky, jednu z mixovaných červených paprik a navrch "sýrovou"(oblíbená kombinace kešu, voda, sůl, lahůdkové droždí), teprve úplně navrch jsem kladla čerstvou zeleninu a žampiony marinované v umeoctu.

tahle pizza byla šťavnatější, na léto nám asi ještě víc sedí.

* pak jsem udělala jedno jídlo i tak, že jsme si ingredience z pizzy jen dali na talíř, každý to, co chtěl, placku a obě omáčky zvlášť, k tomu naklíčenou čočku s lahůdkovým droždím a klíčky.

NEJLEPŠÍ POLÉVKA NA SVĚTĚ

* tahle nádherná zelená je nejchutnější polévka, kterou jsem kdy jedla! a nejen, že naprosto skvěle chutná, ale je hotová tak asi za dvě minuty.
takovýhle vynálezy se mi moc líbí, skoro žádná práce a všichni si skvěle pochutnávají a chválí...

není úplně raw, ale to nevadí, musela jsem si dát taky. 

je ideální, když je potřeba bleskově připravit jídlo, třeba když se odněkud vrátíme...a je opravdu moc, moc, moc! dobrá.

* na doplnění téhle polévky se dobře hodí kešu sýrová omáčka, co zbyla z pizzy, někdy se to nazývá v raw kuchařkách jako kysaná smetana (kešu, voda, sůl, lahůdkové droždí) ...no není to smetana, ale báječně se to k sobě hodí.

zmražený hrášek nasypu do mixéru, přidám sůl, pepř a stroužek česneku. zaliju vroucí vodou a mixuju. voda se ochladí od hrášku, hrášek se rozmrazí, mixováním se ještě trošku zahřeje, takže polévka je tak akorát vlažná...a mňáááám!!!

* tady jsem dělala něco jako raw segedín, no jasně, že to není segedín, ale je tam moje domácí kysaný zelí, paprika...hmmm...dobrý to bylo.

* tady klasika oběd pro rodinu, vařené fazolky v omáčce z červených paprik.

* a tady to byla moje večeře s kešu oříšky...

* hihi, zde to vypadá poněkud podivně, ale bylo to výborný. zrovna jsem měla zálusk na nějakou silnější "chlapskou" chuť, tak jsem zkusila recept na chilli podle Judity Wignall. je fakt, že nepoužívám všelijaké různé speciality, jako třeba tamarindovou omáčku, takže ta v tom opravdu není. recept můžete v angličtině skouknout a inspirovat se zde, je to strana 123.

mimochodem spoustu speciálních ingrediencí, které se používají v zahraničních raw kuchařkách, ale i v těch našich... vůbec nepoužívám a nepotřebuju, vystačím si s jednoduššími složkami, které se dají u nás běžně sehnat. navíc po třetině roku, kdy se snažím o raw stravování, se moje chutě a potřeby ještě zjednodušily, takže po žádných velkých specialitách ani neprahnu. 
tudíž jsem dodnes ještě neochutnala třeba ani agávový sirup, lucumu, stévie nám z rodiny nikomu nechutná...ze sladidel používám pouze med, a to jen velmi zřídka - do cheesecaku třeba.
 netoužím kupovat ani třeba irský mech...ne, já nemám nic proti tomu, určitě to jsou všechno dobré a výživné věci, ale obejdu se krásně bez toho a je vlastně osvěžující ta jednoduchost, která dává životu větší svobodu. jediné, co je trochu spešl a co občas použiju, jsou mořské řasy, protože je doma mám už roky v zásobě, se sušenými řasami se nic nestane, vydrží, tak občas nějakou namočím a přidám na salát...

* jsou v tom ty radostné ořechy od Rozmarky, ten krásný balík, co mě TAK překvapil a rozesmál a rozradostnil ♥
* chilli mělo dělat dojem mletého masa v ostré omáčce a musím říct, že  tohle jídlo s nahrubo mletými vlašskými ořechy v opravdu hodně pálivé omáčce z mixovaných rajčat s česnekem a chilli společně s nakrájenou šťavnatou zeleninou mě hodně potěšilo. ale bacha, je to fakt vostrý! Muži to taky chutnalo a rád využil ostrou omáčku i na opravdickej krůtí steak, na kterém si taky pochutnal. každému to jeho...

* tady opět klasika. buď je to hrách, anebo červená čočka. asi hrách. jako vždycky dobře kořeněno, pokaždé jinak...

* naklíčená ředkev pálí, ale to my rádi. někdo to rád ostré, například já. s vášní žiju, s vášní jím.

* většinou nefotím taková ta jejich obyčejná jídla, jako steak, nebo když mají pečenou kachnu...já myslím, že tahle jídla každý zná. ale aby bylo jasno, tak k obědu právě byla pečená kachna - teda zbytek rodiny měl, já svůj raw talíř... a ještě měli kachní vývar se zeleninou. aspoň ten jsem vyfotila.

* dělala jsem zase raw čabajku ze semínek.  recept od Raw mother and daughter jsem si upravila podle svých potřeb: červenou papriku jsem rozmixovala se lněnými semínky, solí, uzenou paprikou (kořením), kmínem, česnekem. do červené tekuté pasty jsem pak přidala slunečnicová a dýňová semínka a rozmixovala jen tak napůl, aby struktura zůstala hrubá s kousky semínek. z hutné hmoty jsem pak na prkénku obaleném potravinovou fólií vytvarovala válečky, nakrájela na kolečka a kolečka čabajky sušila v sušičce. pokud čabajku nesníte hned a má chvilku vydržet, je třeba sušit ji víc, dokřupava. lze uchovávat v krabičce, není potřeba v ledničce, ale musí být opravdu dobře vysušená.

* na fotce je čabajka naaranžovaná se sušenými chlebíčky, troškou domácí hořčice, kterou jsem osladila medem... vlastně jsem ty chlebíčky ani nesnědla. stačila mi čabajka s rajčátky.

* tak se nám to jídlo totiž postupně zjednodušuje a ty svý jídla ani nefotím. protože talíř nakrájených rajčat a salátu mě sice dovádí k vytržení, když to jím, jako fakt, jsem z toho čím dál nadšenější...ale vypadá to tak normálně...koho by to zajímalo?

* dokonce i zbytek rodiny vyžaduje jednodušší jídla a ty složitosti už tolik nechtějí, nemusí...takže už tolik nesuším chlebíčky v sušičce. nepotřebujeme spoustu různých dressinků, cheesecake, nebo dort  každý týden, samotné ovoce je tolik radostdávající!

taky už jedí méně. 
mami, nedávej mi toho tolik, často slyším. už nemůžu. 
mami, já už nebudu večeřet. už jsem plná...

taky mi stačí už méně jídla. postupně se to zmenšuje a zjednodušuje. ale radost roste! sedím a jím kousky ovoce a cítím vibrace života, jak prochvívají mým tělem. 
v tu chvíli je mi jasný tohle:
nic jinýho nechci, nic jinýho si nepřeju a po ničem jiném netoužím, než jíst živou stravu. protože mi dává tolik radosti.

* tady je vařená mixovaná polévka, dělám je často. je v ní cibule, česnek, mrkev, petržel, fenykl. kurkuma a pepř a sůl. vždycky ochutnám tak na lžičku... a měli to dobrý :)

* moje ovocná snídaně. či spíš brunch, jím totiž až kolem poledne, mně to tak vyhovuje. do té doby cítím, že se tělo potřebuje čistit a nechci ho rušit, hlad ani chuť nemám. broskve z obchodu a jahody ze zahrádky, vonělo to božsky. naberu lžící do pusy a cítím slast :)

* kokosové "bounty" jsem dělala už víckrát. mixuju kokos na kokosové máslo, pak přidám med. napěchuju do silikonových formiček. rozpustím hořkou čokoládu z Troubelic, k tomu přidám med a trošku kokosového panenského tuku, natřu na každý kousek. nechám chvilku ztuhnout v mrazáku a pak uchovávám v krabici v ledničce. dávám bounty dětem s sebou, když někam vyrážejí, je to dobrá sytící svačina. 
* pouze tedy to není tak moc sladké jako ty klasické kupované tyčinky. medu dávám tak jen trochu.

* banánové zmrzliny nás stále baví a myslím, že hned tak nepřestanou, jsou totiž luxusní a geniální. smetanová textura banánu...kdo by to byl řek? rozmixuješ zmražená kolečka banánu (výkonný mixér je nutný), přidáš vanilku a máš vanilkovou. jo a ještě rozinky zamíchat pak nakonec, je to prostě dobrý s rozinkama.

* rozmixuješ banány a přidáš perníkové koření, nakonec rozinky...a máš perníčkovou. tu jsem vynalezla ;), vlastně jsem je možná vynalezla všechny, já nevím...ale určitě takovýhle zmrzky někdo dělá, je mi to jasný, že to není nic novýho. 
tuhle perníčkovou nejvíc zbožňuje Sokol. ale i nám moc chutná. přidám tam teda to perníkové koření a nakonec zase rozinky....oujé, balada je to.

* rozmixuješ banány, přidáš kakao...jé, a tu mám hodně ráda zase já, čokoládovou. a zase nakonec rozinky. 
používám ráda bio rozinky, protože hrozny bývají nejvíce chemizované.
* nakonec jsem zmrzku polila datlovým sirupem a přidala nektarinku.

* muffiny jsem dělala podle Judity Wignall, mám recept v kuchařce, tenhle je podobný. oproti kuchařce v něm akorát chybí sušená jablka, která jsem dala do těsta...křížaly hezky v těstě změknou, dodají nakyslou chuť a ta v něm dělá něco moc dobrého. 
ovšem úžasná je kombinace koření, to Judita moc hezky vymyslela. sice ta chuť je spíš taková zimní než letní, ale nevadí. u nás měly muffiny velký úspěch i v létě a brzy jsem musela udělat další. i když jsem jich udělala hodně a jsou opravdu syté, tak mizely z lednice rychle. podruhé jsem ke koření v receptu přisypala ještě ždibec kardamomu...on se mi do toho hodil a opravdu tam zapadl.

* krém jsem dělala poprvé z kešu podle Judity a podruhé podle Hanky :), kokosový. kokosové máslo s medem...taky výtečné. pokud chcete vyzkoušet něco nového a máte rádi kořeněné chutě, jděte určitě do toho.

* snídaňová kaše pro děti. mixovala jsem nejdřív nektarinky, dala do talířů, a pak jsem přes to ve spirále nalila mixovaný banán. navrch rybíz ze zahrádky...mamí, to je dobrá kaše!

 * cheesecake s jahůdkami, malinami a třešněmi, kešu v objetí vanilky a citrónu, co dodat...byla to balada, dokonalost jako vždy. krusta je z datlí a madlového másla. většinou dělám úsporně krustu s kokosem a/nebo slunečnicí, ale měla jsem zbytek mandlového másla v lednici a už bylo potřeba ho sníst...všimli si, že to není kokos a moc jim to chutnalo :)
mami a z čeho je ta krusta, je nějaká lepší?

* protože se urodilo hodně rybízu, mixovala jsem ho společně se sušenými datlemi a pak sušila. placky potom stříhám na proužky a jsou to takové jako "bonbónky", kyselosladké. děti jsou nadšené a já jsem se těšila, že to vydrží na zimu...
asi jsem byla naivní, no :)

* máme další díl našeho seriálu o jídle za sebou.
vždycky jste na moje články o jídle reagovali, či spíše reagovaly, dívky, je vidět, že to někdo čte a i nějaká jídla zkouší,proto v zachycování jídla pokračuju.

navíc mě to zachycování baví, přípravou stravy pro sebe a pro rodinu věnuju opravdu dost času a energie, jinak to nejde, potřebujeme dobrý a zdravý jídlo a nemáme to kvůli našim zdravotním specialitám tak jednoduchý jako jen něco koupit a nasypat do sebe...
 věnuju tomu studium, čas, práci, pak to načančám a během pár minut by to zmizelo...takhle když si naše jídla vyfotím, na chvilku si to hezký a barevný podržím na fotce, zdokumentuju a napíšu, co bylo dobré, potěším se ještě o trochu víc a déle.
navíc my si na těch jídlech TAK pochutnáváme, ale TAK!!!
jako nikdy dřív. a já se o to ráda podělím. těší mě, když to někdo chce taky ochutnat, zkusit, a taky se potěšit :-)
přeju hodně radosti a potěšení z jídla a ze života, z léta, z prázdnin... Vám všem.