s sebou * take away food

* do školy a do práce.

* zkoušeli jsme dělat raw sushi. místo rýže petržel a slunečnice, haha, dřív mi to přišlo tak hloupý. jenže teď víme, proč rýži ne. opravdu nám všem ani ta rýže nevyhovuje. petržel a slunečnice mi v tom chutná, ale příště se prý nebudeme omezovat barvou, Muž říká, že tam klidně dá i mrkev :-) připravila jsem náplň a motání jsem nechala na něm, balení sushi je totiž jeho doména a vždycky byla.

dělala jsem "wasabi" placičky. klíčila jsem směs pískavice a hořčice a ty klíčky byly pekelně pálivé, nešlo toho moc sníst. nechtělo se mi tu krásu zelenou vyhodit, tak jsem ji mixla a dochutila trochou octa a soli a "wasabi" zelený placičky usušila v sušičce (ve skutečnosti jsou trochu zelenější než na fotce). zázvor jsem nechala naložený přes noc v umeoctu...a druhý den si nesli do školy a do práce sushi s wasabi i zázvorem. 

* dívám se na ně a jsem tak ráda, že jsou zdraví. budu mixovat a sušit a spiralizovat a odšťavňovat, krájet a marinovat, klíčit a fermentovat, budu vymýšlet nový recepty a do půlnoci tu něco patlat. budu destilovat a ionizovat. postavím se na hlavu a budu přitom hrát na flétnu, jen aby byli takhle. neuvěřitelné vidět každý den, jak jsou živí. jak Muž omládl. ještě dál pomaličku hubne, v tváři má život a víc jasu v očích a víc sil. kalhoty na něm zase trošku víc mají vůli. šiju mu košile úplně nové velikosti, jako někdy snad po svatbě. nejde o hubenost, ale o zdraví. o životní pocit. o jas v očích a síly, kterých je víc a víc radosti.

a děti, ty mý zlatý děcka s čistou kůží, veselé a jiskřivé, házejí do sebe hromady zeleniny a milujou zdravý sladkosti. stopuju a detektivně pátrám, co jim chutná a vyhovuje a co tolik ne. stopuju a zkoumám reakce kůže na nové potraviny. zase jsme rozšířili repertoár. lněné semínko zdá se bezpečné a z toho mám velkou radost. malinký otazník máme u množství kakaa u Dívky, ale Chlapec zkusil domácí křepelčí vajíčko a radoval se, kůže je čistá. vím, že všichni jsme zdraví a ještě jinak a víc živí a budeme ještě víc. vím, že pestrost jídla se pomalu rozrůstá a obohacuje o nové složky a odstíny. je to neskutečná radost.

* Zuzka mi napsala pár milých komentářů (má moc milý blog) a já jí odpověděla: je to, myslím, pravda, dělám to všechno s velkou láskou...taky cítím, že je důležitá energie, kterou do činností vkládáme. a do jídla...jéje! když má živit naše těla a těla milovaných, když z něho děti rostou, vlastně tvoříme jejich těla, buňky, to je poslání a kouzelná alychymie, ve které se zrcadlí naše úcta k životu a Stvoření.

...jsem se nějak zamyslela ;-)

* koncert si krásně užili. přijeli radostní a naplnění. a ty dvě kámošky, co tu spaly, mě tak potěšily. jsem ráda, že je Dívka má. dobrý a krásný a chytrý holky. cítit tu energii mládí a růstu, zamilování a těšení se na nový věci. cítila jsem, že jedna z nich je zamilovaná a pak jsem i přišla na to, která :). nechala jsem je být a jen tak trošku z vedlejší místnosti pozorovala. nakrmila je, ustlala, dodávala talířky s dobrotama a hrnečky s pitím a kochala se tou krásou. vyběhla jsem si do lesa a potkala srnku, nejdřív jsem ji pozorovala, jak se pase, a potom... chvíli jsme běžely spolu stejným směrem. byla to mladá srnečka a pak jsem doběhla domů a tady ty tři mladý srnečky. objetí na rozloučenou.

* užíváme si dny spolu. teď bylo a je trošku víc volna...je krása, když ráno nespěchají a zůstanou. chia kaše a kokosový mlíčko a palačinka se zmrzkou a jahodama...je krása se dobře vyspat. spolu jíst a jít někam do lesa a jet na bruslích, občas se za jízdy chytit za ruce... miluju to. spolu pracovat trošku na zahradě a pak se navečeřet a spolu se dívat na film (jo, já si něco u toho šmodrchám, vlastně se nedívám, že ano :) takový ty obyčejnosti krásný.

* přeju Ti a Vám všem co nejvíc krásných obyčejností.