v procesu * in process

* stále je něco ve vývoji, většinou toho je ve vývoji víc a většinou rozdělanou práci nefotím. mně se to sice líbí, vidět věci, jak vznikají, ale nějak to nestíhám. jenže tohle je kreslení a kreslení je vzácná radost. sama doma, děti s Oem na výletě a můžu si čmárat, vybarvovat, tiše se soustředit, poslouchat hudbu, být, jen být. vklouzla jsem do toho jak do přesně střižených šatů.

* rozhodla jsem se pro upravenější, preciznější vzhled a pro angličtinu a latinu. celkem budu mít deset (!), ne, vlastně jedenáct!! druhů mýdel. už některá zrají, voní mi tu novými vůněmi a láskou♥, která je v nich přimíchaná. těší mě to.

***

jednou jsem jela do práce na Vyšehrad metrem. matně jsem periferním viděním měla dojem cizí pozornosti. už jsem skoro vystupovala, když ke mně přistoupil mladý muž. "ten jemný naznačený úsměv používejte častěji, moc vám totiž sluší", řekl a rychle odešel, zatímco já se zastavila v překvapení. řekl to přesně takhle, jako kdyby to vyčetl z nějakého románu. 

pak jsem šla tou krásnou cestou do práce, byla krásná v zimě i v létě, kolem koupající se ženy se svetrem z pěny, kolem hradeb, rotundy a domu Popelky Biliánové. vždycky jsem si tu cestu užívala, i když jsem ty dny vstávala v půl páté. a ten úsměv v metru, ani o něm nevím, že tam byl. ale je milé zjistit, že tam byl, i přesto, že jsem vstávala v půl páté. a milé o tom slyšet.

***