lila len * lilac linen

a jednou tuhle, byly nějaký těžkosti a drhlo to všecko... ale bylo šití a pletení a předení na kolovratu. jak uklidňující... asi jsem ještě nešila na návštěvě, ale teď to sedlo. mít tolik krásného jemného lnu díky obálce od mých drahých a k tomu malé puntíčky, stříhat a šít, požitek neskutečnej... šiju a šiju, až se setmělo a v noci přišla smska: 

znám jich mnoho, však žádná z nich

nebude v noci míru brát

střih, jež nevyčteš z šicích knih

stříhat, šít a entlovat

brácha. nevím, jak to vyčmuchal. fakt jsem zrovna šila to, co jsem si nemohla úplně vyčíst z šicích knih, ani časopisů, ale udělala jsem střih na kabát ze střihu na šaty, a rukáv jsem vzala z kabátu, přidala límec a kapsy, úplně jiný zapínání a pásek... no a jak vyčmuchal, že zrovna šiju? jenže to asi není tak těžký, trávím mnoho večerů dost monotónně. my nemáme stejnou matku, ale...prostě brácha. nedávno jsem mu poslala další termotriko. protože to minulý ocenil, nosí ho. na hokej a do práce. hned v něm spal. O ho v něm viděl a říká mi, že má trochu kratší rukávy, brácha je korba. no a já že mu je upravím. nechtěl. jemu na tom triku prej nic nechybí. minule přijel a přivezl zlepšovátko, takový velmi praktický zlepšovátko na život, na zdraví. jen tak mimochodem. a taky mi přivezl luxusní růžový rukavice na zahradu. chvilku jsem si je jen pověsila a kochala se, neměla jsem odvahu v nich pracovat, až letos. 
no a teď, byl to fakt hodně, hodně těžkej den. a na jeho konci mi přišlo do mobilu toto a já byla dojatá. a tak jsem mu napsala:

znám jich mnoho, však žádný z nich

neumí mě po těžkém dni,

jako ty, brácho,

tak potěšit.

*
a je to tak.
no a ještě, ještě mě moc potěšila Zuu, protože mi donesla ptáčka, kterýho vyrobila, brož. a prej na tenhle kabátek, taky k narozeninám. já je měla před čtvrt rokem, to nevěděla a o to je to milejší. někdy se to tak stane a je někdo tak zlatej, že bych chvíli ani nedýchala, aby ta chvíle ještě trvala a nenarušilo ji nic, ani hnutí vzduchu.
přeju si vidět všecky dobrý věci.
zlatý dny přeju.