My photo
calenndula@gmail.com možná že něco i na zakázku..., máte-li zájem. zkuste napsat. platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

May 29, 2016

sportovně * sportswear




































































































































* učím se. překročila jsem Rubikon. anebo Jordán, řeku nadějí. nebo co. měl na sobě softshellovou bundu v obchodě a tak říkám, že ji koupíme, ale ať mi ještě dá šanci, že mu nejdřív bundu zkusím ušít, z toho, co mám doma. vyhrabala jsem nepromokavý šusťák, co mi dala předloni Malá Velká, s kupičkou dalších látek po babičce. lidi mi dávají kupičky látek po mrtvých babičkách. a krabice bavlnek a krajek. jsem ráda, bývají to opravdové poklady.
* tenhle šusťák byl fajn a zkombinovala jsem ho s teplákovinou, ze které už jsem mu šila tepláky.
* střih jsem hledala a nenašla, takže jsem na látku plácla jeho zimní bundu a bylo. z internetu jsem stáhla výšivku fotbalisty. pak mi chvilku trvalo, než jsem přišla na to, jak ji skrz vyšívací stroj dostat tam, kam chci...ale podařilo se. myslím, že jsem se snad z té výšivky radovala víc než on. i když byl opravdu moc rád.
* bunda jde hezky dohromady se softshellovými kalhotami, co jsem mu ušila v zimě. a zbyla ještě šusťákovina tak akorát na kalhoty. a teplákovina tak akorát na trenky s kapsama. z kapes mám vážně radost :). jo ještě je tam zbyteček teplákoviny, tak jsem uvažovala nad pytlíkem na kopačky...ale se ještě uvidí. to bláto a tak totiž...

* překročila jsem Rubikon, protože sportovní oblečení a já...no jéje. a fotbal a já...no jéééééééééééééééééééééééééééééééééje. na stadiónu, když ho tam vedu, připadám si jako sáňky v létě na Marsu. jako baletka mezi horníkama. anebo možná jako horník mezi baletkama. jako pěst na oko, jako spadlá z nebe, jako žampión v lékárně. anebo už nevim. ti lidi, ti muži, pivo a párky a cigarety, fandění a buzerování, řvaní a já nevím co...je to prostě nějakej jinej kód, mód, jinej svět. 
* přemýšlím nad tím, jak je to důležitý, tělesná aktivita, sport, v němž se uvolňuje  bojovná energie, agrese, dovoleným způsobem. však já taky se nemůžu dočkat každej den svý dávky pohybu a hudby a endorfinů a jak rychle jsem si zvykla. však i já vydupu do trampolíny všechno, co potřebuju. přemýšlím o chlapskosti, jak oni fungujou spolu a jak jim to dělá dobře. práce v týmu, kamarádi, chlapi sobě, že ano. přemýšlím o tom, jaká je to realita v určitém smyslu virtuální a taky rituální, což se i trochu rýmuje. asi bych měla Sokolovi děkovat, že mi rozšiřuje obzory. tak teda dík, no.

* už to nosí asi dva měsíce. teď hlavně ty kraťasy, že ano a bunda a kalhoty čekají...až bude víc chladno...jako vždy dokumentace pokulhává, zatímco tvorba utíká mílovými kroky...živá a radostná. hodně života i vám přeju. a posílám Sokolovu oblíbenou.

2 comments:

  1. Super uszyłaś ! Naprawdę przekroczyłaś Rubikon. :) Gratuluję sukcesu. Piękny haft.

    Pozdrawiam
    Asia

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dziękuję i pozdrawiam! jojo, můj osobní Rubikon to je. :)

      Delete