šaty * dress

* šaty jsou radost. nosit, mít, vidět. být ženou.

* látku už mám...od loňska? no docela dlouho. 2 metry na šaty. ale pak jsem musela trochu ustříhnout na podšívku kabelky a látky ubylo. takže to pak vycházelo ne na šaty pro mamku, ale pro diblíka. diblíka dělat odmítám, celá se pupínkuju při té představě. chtěla jsem je pěkně pod kolena. jo že ty francouzský jsou nad kolena? no jo no to jsou, taky jsem šetřila při nákupu látky... ale pod tím já vždycky něco nosím. jasný? kalhoty, legíny, nebo klidně další sukni. no. tak klid. i ten výstřih nějak krapet kamufluju, košilka a tak. ani ve sličné mladosti mi to dlouho nevydrželo. zděšena pohledy mužů a efektem odění, raději jsem odění poněkud znásobila a ušetřila sobě rozpačité momenty. je milé vědět, že muž poslouchá, co říkám, a nic nás při komunikaci nerozptyluje. 

* a teď tuplem. nemuset z toho co nejvíc vytřískat. nemuset přemýšlet nad tím, co a jak ještě třískat lze a jaká je křivka poklesu třískání. odmítnout to od počátku přináší mnohé úlevy. důstojně a přitom žensky a hezky stárnout je umění prostě a já jsem se rozhodla si to přát a dopřát. pokusit se. 
soustředit se na neměnné.

* takže kde jsme to skončili? jo ta látka. bylo jí málo. tak chabě nad kolena. skočila jsem do švadlenky a bála se, že už nebude. byla! posledních 80 cm mě zachránilo. a proto to nastavení dole. využito k retro detailu a navíc šedý proužek hezky zpevňuje křivku sukně a drží ji v jemném načechrání. to bych ani nevymyslela, prostě to vyšlo.

* líbí se mi lemování. líbí se mi kulatý límeček. myslím, že na fotce je nějak trochu nakřivo a ve skutečnosti to tak moc není. fakt :) líbí se mi tahle vínová a líbí se mi šedá.

* no a. jsou to druhé šaty podle jednoho střihu (první puntikajdy tuto) a mám dojem, že bych zvládla ještě klidně i další. no a proč ne. střih je velmi prima lichotivý. protože i když se nacpu ničeho s ničím na másle, není to pod šaty vůbec vidět... 
* všechny fotky celých šatů se nepovedly. tak takhle nakouskovaný si to musíte nějak dát dokupy.

* jo a prý je teď tahle barva právě v módě, to je prima, mně se líbila vždycky. moje barva.

musím ještě dodat. teď už jsou šaty dvakrát vyprané a hned po prvním praní (vlastně druhé praní, první bylo na vysrážení) se vzor opral. na některých místech nepatrně. co to je? to jako se to nemá prát, nebo co? jsem namíchnutá. látka možná nebyla z nejdražších, cca 125 za metr, ale i tak...tohle by to dělat nemělo :(. nikdy se mi něco takového ještě nestalo. účet od látky určitě už nemám, ale ponesu to do obchodu ukázat a uvidíme.


* to se stane.
* ale sedět na sluníčku a napouštět si dřeváky krémem na boty, tím domácím, co jsem připravila - s včelím voskem....jak to voní...a včely bzučí...
* a vyrazit ven na vzduch tak svěží, že to je snad nepopsatelné.
* denně vášnivě vařit a péct a chystat dobroty pro své drahé. lilkové řízky v křupavých lupíncích... koláč s meruňkami od Sosny. mňam. saláty zas a znova, denně saláty. domácí bochníky voňavého chleba. stejný a pokaždé trochu jiný a tak skutečný, že neomrzí. 
* svěží zeleň prvních lístků. ta barva, ta čerstvost, ten vlahý pocit v povětří...miluju.
* chvíli se nevidět a tak se těšit. na něj.
* večer jen s milou Říčkou a povídat a jíst samé dobroty, co jsme si připravily, a dívat se na filmy a smát se. ustlat jí postel a mít chvilku nablízku poklad. poklad, sestru jednorožce. jo. tak tohle chci ještě.

* poslouchat píseň a počkat si, počkat. na slova.

* hezký den vám všem přeji.

návleky na nohy * leg warmers

* předla jsem šedou a pak červenou, obarvenou potravinářskými barvami.

* návleky do červených holin. štulpny nebo jak se to řekne, legrační slovo :)

* poprvé jsem vyzkoušela ponožkové bambusové jehlice a to bylo tak báječné. vůbec to neklouže, pletou skoro samy, skutečně potěšení...

* a že už je fakt jaro, zas a znovu smažím jarní závitky v rýžovém papíru. pořád ne a ne a trhalo se to. lidi píšou, že štětečkem, namočit rychle...ale vynalezla jsem jinačí fígl. rozprašovač. funguje to perfektně.

* měla jsem to štěstí (a asi zase budu mít) a mohla jsem vyzkoušet jiný kolovrat. je to asi jako když muž (dobře, já nechci opomíjet ženy, ale asi to víc bere muže, co nadělám) může vyzkoušet nějaké dobré auto. obdivovat, jak to funguje, jak to jede....no a kolovrat, to je vášeň. nejprve jsem si myslela, že klame vzhledem a předení bude spíš slabší. ale po výměně provázku, seřízení,. promazání...když jsme na to s Ř. přišly, to byla jízda, panečku. 

* vyzkoušet kolovrat. popovídat si s žákyní třetí třídy, sedět naproti sobě a společně příst na jednom vřetánku. 

děláš to moc dobře, Barčo.

ale zas se mi to tady utrhlo a zamotalo!

no ale to vůbec nevadí. nemůžeš nic zkazit. tak si to rozmotáš a tady to zas napojíme. jenom se učíš, to neber jako chyby. nic není špatně.

smála se a předla za chvíli skvěle. 

moc hezký tohleto.

no vidíš, jak ti to hezky jde. točíš to správně. 

volám známé. a taky sedíme u ní v kuchyni. vyšívaný ubrus samými květinami...přes osmdesát. v ldn pět měsíců, chodí o holích. za sebou operace, vyražené přední zuby po pádu. 

ale Lindo, v tvým věku má tolik lidí nějaký náhrady, no tak ti jich tam pár chybí, ale jinak máš pořád vlastní. směje se, pusu dokořán. pořád se směje. 

Lindo, ty ses dožila takovýho věku a všechno jsi to vydržela, protože se pořád směješ!

když jsem ji potkala tenkrát po operaci srdce, taky se smála. operace srdce v lokálním umrtvení. povídala si při ní s lékařem.

než se vrátila z ldn, sousedi, kteří měli klíče, ji vykradli. nádobí, oblečení. mysleli, že už se nevrátí.

no podivej, nemám hrníčky. směje se. ona se směje.

jo a to ti povim, musíš se smát a držet hlavu zpříma, i když je krk špinavý.

* dobrou noc a dobrý den přeji.

šál * shawl

* japonské květy pomaličku háčkované z vlny předené a barvené průběžně...práce klenoucí se přes celou zimu... a díky za vzor, Jani Koh. díky. návod zde. velmi jednoduché.

* tři odstíny vlny kombinované

* a pak i čepice...jsem se pokusila podle návodu na ravelry, ovšem nesedělo to, takže opět podle sebe, své hlavy... a přece jak jinak?

* pomalinku, krok po kroku, vplynout do činnosti a plynout v ní, květ za květem. uzemnění a ukotvení v klidu. oproti zběsilé produkci textilu, horečně vyměňovaných outfitech, aby byly in, tvořit si něco, co je vždy tak trochu out a přitom nadčasové. slow clothes. od hromádky šedé srsti ke kusu hřejícího měkkého, barevného, láskyplného oblečení.

* jaká slast to nosit. dopřát si ten čas a péči. můžu. ke květinkovým šatům...a ty někdy příště.

hody hody * easter

* vajíčka na poslední chvíli v nočních hodinách malovaná. inspirace u této umělkyně. děkuji. ale stejně jsem musela hlavně podle sebe, protože jako ona to prostě neumím :) je fakt dobrá!

* pro malé koledníky ze sousedství jsem udělala malá mýdla. na fotce to není vidět moc, ale jsou světle žlutá. voní po mandarince a pomeranči.

 a čokoládičky. plné opravdové čokolády, ne jen tuku a cukru.

* zrovna to tak vyšlo, že jsem dokončila teplákovou soupravu pro Opi a taštičku pro Sokola. fotila jsem na dece, kterou miluju...mám ji asi už dva měsíce a pořád ne a ne ji vyfotit....ale už fakt musím...

* koledníků nakonec přišlo málo, nejmíň za poslední roky. ale zato ti nejroztomilejší. nevím, je to asi rokama, ale vlhly mi oči neovladatelně... 

* jak poslední dny venku střídavě prší, fouká vítr, svítí slunko, padají kroupy nebo sníh, ani nám nevadilo, že k obědu jsme měli kapří polívku.
*doufám, že jste si hezky užili svátky.

Velikonoce

ať jsou pěkné, požehnané, opravdové, s těmi, které máte rádi.

a nemám obrázek.

letos ne tak navenek, jako spíš uvnitř.

lamí šál * llama shawl

* tak jednoduché a tak mě to bavilo. pár krátkých sloupků a pak jen řetízková oka furt pryč.

* miluju bílou. tahle není úplně čistá, trochu do krémova místy, někde pár šedivých chloupků. upředená před rokem a něco a konečně. do soupravy s čepicí a návleky na ruce. zase se čerti žení a já tu soupravu aspoň teď užiju. šál kolem krku, anebo jen tak přes ramena přes šaty na jaře a v létě.

  jak jsem se těšila. procházka s Říčkou mezi břízami u jezera. jen spolu být. pak sedět za stolem a jíst nic s ničím na másle*. povídat a rozumět a vědět, že ona rozumí. jak to stačí a jak to osvěží. čirá radost. některých lidí se nikdy nenabažím. Říčka a Křehká. ženy jako z 19. století. ani jedna nepije, nekouří, neřekne neslušné slovo. Křehké písmo. její psané pohledy a přání, s vrcholnou pečlivostí vykroužená starodávná písmena. schovávám si její psaní... má toho teď ale moc. jen aby to zvládla. Říčka a její průzračnost. nikdy toho není dost. vždycky je nám líp, jen se slyšíme. mluvit obyčejně. v duchu řvát nadšením, navenek jen mlčet, poslouchat, dívat se na ně a jemně se usmívat. jsem tak ráda, že je mám.

napsala Rosa. píše a já to mohla číst, pár věcí úplně jiných a úplně nových. ach jo, je tak dobrá. těším se, že z toho jednou budou silné knihy lidmi milované. já to miluju už teď. až jsem nad tím no neslzela, normálně bulela.

no...a...vyprávěla jsem mu o tom okamžiku, kdy něco chci vyjádřit, ta nejistota je moje, ale ten člověk si to vezme na sebe. umocnit na druhou a na třetí, jak odraz několika zrcadel naproti sobě se znásobí. je třeba dávat pozor, co vyzařujeme, co odrážíme. ksakru. já to tak nemyslela. už je to dávno. ale pořád se to vrací. některé věci jako by nebyly pochopeny a odpuštěny a to je jedno. některé se vysvětlí a časem vyhladí. ó, díky. ale některé s některými neskutečně stále i po tom čase mrzí. vzít si to k srdci. brát vážně slova, ta svá. pozorně je přežvýkat, ochutnat důkladně, než vyjdou. ani párem volů, ani bekspejsem totiž. ohledy nejsou staromódní. pamatovat. 
a někdy mlčet.

--------------------------------------------------------------

* nic s ničím na másle je cuketa a tofu. pro někoho jako nic. ale moc moc dobrý to bylo a strašně jsme se tím nacpaly obě. plus červená malinká sladká útěcha duše. červený bonbonkový kolečko od Bodamskýho jezera. 

mikina * sweatshirt

* když mikina sedne. když netáhne na záda. když je tak akorát dlouhá a i ruce se dají schovat.

* recyklace ze sekáče. upcycled snad :) a ještě uplatním ty dlouhé pruhy, co zbyly ze šití trik.

no a jinak. jaro je jaro je jaroje.

plnými doušky.

včely a stromy a první květy a zárodky lístků.

žasnout a modlit se přitom.

aby paní Zuchra se dvěma šátky na hlavě nikdy neviděla 

poslední údery bijícího srdce muže na náměstí v Andižanu 

ve střelou otevřené hrudi.

aby nemusela ona a jiné narychlo opustit

ty čtyři děti a další a další čtyři malé děti.

(dodneška mám háčkovanou kapsičku od jedné z osiřelých matek.)

aby ten Čečenec nemusel se svou ženou 

sbírat kusy těla svého otce k pohřbení. hledat je a dávat dohromady.

podle zbytků oblečení.

aby chlapeček z téže země nikdy neměl potíže s psaním, 

protože mu chybí pár prstů,

a jeho vlasy nebyly bílé.

aby paní Nurie nikdy neviděla uřezané hlavy té afghánské rodiny.

aby dvanáctiletý kluk z Barmy

nemusel pracovat odmala, 

ale uměl číst a psát.

aby se ještě někdy setkal se svými bratry.

aby jeho kamarádky s hlubokýma očima

nemusely odjíždět 

narvané v kufru

stejně jako jejich bratři v jiných kufrech

daleko daleko od maminky.

aby nemusel pan Danny

utíkat v noci do pralesa před razií policie.

aby upracované stálevjednomkole ženy nemusely vstávat ze židle,

kam znaveně dopadly,

kdykoli vstoupí do místnosti muž unuděný nečinností.

aby se neservali horkokrevní s noži 

kvůli jednomu náhodně rozlitému kafi ve výtahu.

aby paní Raisa nemusela snášet tykání a pořvávání 

majitele vyšehradské kavárny

mnohem mladšího než ona

a mohla v klidu žít v Gruzii,

kde její muž hraje pro televizi

a bere za to hodně peněz.

aby paní Zuchra mohla tančit, tančit, stále tančit, jako tenkrát ten večer,

kdy jsme jedly spolu večeři a Jana dostala jako dárek spodní kalhotky.

aby se chyby nedělaly zas a znovu.

aby se ta strašná historie stále neopakovala.

já vím. jsem naivní.

ale modlit se můžu.

jejarojejarojejaro.

omluva za citové vydírání.

no dobře, sorry. druhej pokus.

tak jo. dneska veselejší nebude. ale pár malých věcí na přilepšenou by bylo. 

* plést v plololeže v posteli.

* ráno cítit voňavý vzduch.

* začít šít něco úplně nového.

* žít a šít a plést a háčkovat a nedostat se k úpravě fotek a dát je na blog. to mě trochu štve, mikinu jsem třeba recyklovala hluboko v zimě...no jo, ale. tvoření je činnost nutná k přežití. důležitější než dokumentace. snad se dočkaj i další čekající ve frontě.

* upéct jablečný krambl a jíst ho teplý.

* těšit se na holčičí výlet. 

* číst novou kuchařku a vařit podle ní. její vášnivost mi vyhovuje. Isa Chandra alias pro mě spíš Antichandra. protože vařit a péct denně je sice naplňující a hezké pro útroby, ale někdy trochu monotónní a ubíjející. je třeba hledat něco nového a osvěžujícího. taky tady. sice některé věci fakt nemůžeme, ale dá se to i uzpůsobit a není od věci vědět přesně co a jak. (jo a uzpůsobit třeba jako že místo králíka se dá tofu a místo smetany sojový mlíko...no ni? mňamka podle Romči :D...no dobře, králík je prostě králík a toho bych nechala, jak je, kdyby byl, no jéje!) a výborná třeba i hrášková polívka...

* sít semínka. jo.