My photo
calenndula@gmail.com možná že něco i na zakázku..., máte-li zájem. zkuste napsat. platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

March 25, 2015

mikina * sweatshirt



























* když mikina sedne. když netáhne na záda. když je tak akorát dlouhá a i ruce se dají schovat.
* recyklace ze sekáče. upcycled snad :) a ještě uplatním ty dlouhé pruhy, co zbyly ze šití trik.

no a jinak. jaro je jaro je jaroje.
plnými doušky.
včely a stromy a první květy a zárodky lístků.
žasnout a modlit se přitom.
aby paní Zuchra se dvěma šátky na hlavě nikdy neviděla 
poslední údery bijícího srdce muže na náměstí v Andižanu 
ve střelou otevřené hrudi.
aby nemusela ona a jiné narychlo opustit
ty čtyři děti a další a další čtyři malé děti.
(dodneška mám háčkovanou kapsičku od jedné z osiřelých matek.)
aby ten Čečenec nemusel se svou ženou 
sbírat kusy těla svého otce k pohřbení. hledat je a dávat dohromady.
podle zbytků oblečení.
aby chlapeček z téže země nikdy neměl potíže s psaním, 
protože mu chybí pár prstů,
a jeho vlasy nebyly bílé.
aby paní Nurie nikdy neviděla uřezané hlavy té afghánské rodiny.
aby dvanáctiletý kluk z Barmy
nemusel pracovat odmala, 
ale uměl číst a psát.
aby se ještě někdy setkal se svými bratry.
aby jeho kamarádky s hlubokýma očima
nemusely odjíždět 
narvané v kufru
stejně jako jejich bratři v jiných kufrech
daleko daleko od maminky.
aby nemusel pan Danny
utíkat v noci do pralesa před razií policie.
aby upracované stálevjednomkole ženy nemusely vstávat ze židle,
kam znaveně dopadly,
kdykoli vstoupí do místnosti muž unuděný nečinností.
aby se neservali horkokrevní s noži 
kvůli jednomu náhodně rozlitému kafi ve výtahu.
aby paní Raisa nemusela snášet tykání a pořvávání 
majitele vyšehradské kavárny
mnohem mladšího než ona
a mohla v klidu žít v Gruzii,
kde její muž hraje pro televizi
a bere za to hodně peněz.
aby paní Zuchra mohla tančit, tančit, stále tančit, jako tenkrát ten večer,
kdy jsme jedly spolu večeři a Jana dostala jako dárek spodní kalhotky.

aby se chyby nedělaly zas a znovu.
aby se ta strašná historie stále neopakovala.
já vím. jsem naivní.
ale modlit se můžu.
jejarojejarojejaro.


no dobře, sorry. druhej pokus.
tak jo. dneska veselejší nebude. ale pár malých věcí na přilepšenou by bylo. 
* plést v plololeže v posteli.
* ráno cítit voňavý vzduch.
* začít šít něco úplně nového.
* žít a šít a plést a háčkovat a nedostat se k úpravě fotek a dát je na blog. to mě trochu štve, mikinu jsem třeba recyklovala hluboko v zimě...no jo, ale. tvoření je činnost nutná k přežití. důležitější než dokumentace. snad se dočkaj i další čekající ve frontě.
* upéct jablečný krambl a jíst ho teplý.
* těšit se na holčičí výlet. 
* číst novou kuchařku a vařit podle ní. její vášnivost mi vyhovuje. Isa Chandra alias pro mě spíš Antichandra. protože vařit a péct denně je sice naplňující a hezké pro útroby, ale někdy trochu monotónní a ubíjející. je třeba hledat něco nového a osvěžujícího. taky tady. sice některé věci fakt nemůžeme, ale dá se to i uzpůsobit a není od věci vědět přesně co a jak. (jo a uzpůsobit třeba jako že místo králíka se dá tofu a místo smetany sojový mlíko...no ni? mňamka podle Romči :D...no dobře, králík je prostě králík a toho bych nechala, jak je, kdyby byl, no jéje!) a výborná třeba i hrášková polívka...
* sít semínka. jo.


6 comments:

  1. děkuji, za slzy děkuji... musím si to pustit a přemýšlet. I když se známe přes síť, tak tě mám tak nějak ráda.. divná jsem

    ReplyDelete
  2. já děkuju, Leni ♥ no jo, jsem to zkusila odlehčit kuchařkama, ale nejde to tak lehce. musela jsem to sem napsat. prostě musela. asi proto nesleduju radši moc dění ve světě. protože je toho tolik.
    ale modlitba má sílu, já věřím. a ať je stále naděje, přeji ♥

    ReplyDelete
  3. Hani z pochopitelných důvodů chápu a před 2 týdny dočetla Aluminiovou královnu. Hodně jsem přemýšlela, že v době, kdy já vychovávala, rodila děti, byla šťastná, žila v zahradě, někde kousek ode mě prožívali jiní lidé takové pokoření, bídu , strach.....Hanko, já už dost dlouho pokukuji po těch jabloňových vílách. Prodáváš je? Aspoň jednuuuuuu♥ Jinak o tvém blogu vím od Janičky koh. Tu myluju a je fakt GUT. Tak, jak sama píše. můj blog http://ange-vilain.blogspot.cz. Pokud chceš mrkni. Pěkný víkend Věra♥

    ReplyDelete
    Replies
    1. denně děkuju, denně. upřímně. že můžou vyrůstat v míru, není to úplně samozřejmost.
      si to dávkuju a tu knihu snad...nevím...jestli bych měla odvahu číst...ale zavírat oči taky nejde.
      Věruško, já se teď nořím do Tvého blogu (troufám si tykat, když jsi začala, beru to jako návrh k tykání :) a je tam tak dobře. jak to, že jsem nevěděla dřív? si dělám to svý, nutný a nezbytný a moc nemám pak času koukat kolem no.
      já teď nic na zakázku nedělám, neprodávám, ale třeba na mailu bychom si mohly víc "popovídat" a i dohoda je možná možná, i třeba výměna nějaká, můžeme tomu dát prostor a čas a uvidíme :)

      Delete
  4. Hani, včera jsem byla v práci, tak písám až dnes:-) Já určitě nespěchám a chápu, že každá máme svých starostí a práce až po strop. Však kdyby náhodou, někdy vybyl čas. Musím ti říct, že je to nejkrásnější plstění, které jsem kdy viděla i ten malý méďa. Taky mě to láká zkusit, ale už bych se musela naklonovat:-)))A mail si určitě ráda s tebou písnu. Je dobré potkat v tomto světě lidi, kteří myslí a dýchají pro stejné myšlenky♥ Pa a pěkný týden

    ReplyDelete
    Replies
    1. děkuju pěkně. já jsem viděla spoustu krásného plstění a myslím, že i krásnějšího, ale to moje mi taky dělá radost, přiznávám.
      pěkný týden i tobě, stále se nořím do blogu u zlobivého anděla :) a vychutnáváááám, jé a jak...♥

      Delete