* na tyrkysové vlně jsem plula ještě o prázdninách. tyrkysová, potravinářské barvy, na přání pro Rosu. bude ladit ke kurníku :). ona tady je. není kam spěchat. pomalu po troškách. vždycky odepíše. přečte si i to, co nenapíšu. jsem tak ráda, jak to běží. jaká je.
* a pak bílou lamu ještě. lama je radost, heboučká a lesklá, sama se napíná dotenka. ale nesnažila jsem se, ne, vůbec se mi nechtělo se nutit.
* děti nemocné a protivné, tento týden celý byl vypečený, rozbité auto a kdo za to mohl? neutíkám. ale pak, několik hojivých skutečností, všimnout si a poradovat se...
* dovědět se tajnosti, co připravuje jeden muž pro svou ženu. posilující a úsměv vyvolávající, vždycky, když si vzpomenu. láska je krásná. fandím tomu, kdo umí na tomhle pracovat. haha, co víc, láska, anebo sázka?
* a to, co se rozbilo, dá se opravit. neutíkám. díky za tu opravu, O a M.
* kresba od Sosny, v níž se odráží i Tichý dech, její předchozí jméno. pořád si ji musím prohlížet, lapila moje oči. ale fotka to nezachytí, nejde mi to. ta kresba je trochu jako tahle vlna, bílá a modrá, hebká a měkká, tušení zárodků a růstu. kvetení, které chci vidět všude, asi. měkkost a pronikání. malé doteky prstů s pastelkami, tolik doteků. nemůžu se nabažit a dívám se a říkám si, jak jsem šťastná, že jsem byla takto obdarovaná. už přemýšlíme, jak ji dáme do pasparty. děkuji, děkuji, děkuji.
* úleva na cestě mezi poli, sama, stěží potkáš auto. ospalá vesnice a srnky hledající pod sněhem něco zeleného. večer s ženami, mám se čím podělit. radost. pak zase zpátky bílou tmou. trocha trémy na místy kluzké silnici, abych to zas nějak nerozflákala, ale jinak, Beautiful calm driving...
* dovědět se tajnosti, co připravuje jeden muž pro svou ženu. posilující a úsměv vyvolávající, vždycky, když si vzpomenu. láska je krásná. fandím tomu, kdo umí na tomhle pracovat. haha, co víc, láska, anebo sázka?
* a to, co se rozbilo, dá se opravit. neutíkám. díky za tu opravu, O a M.
* kresba od Sosny, v níž se odráží i Tichý dech, její předchozí jméno. pořád si ji musím prohlížet, lapila moje oči. ale fotka to nezachytí, nejde mi to. ta kresba je trochu jako tahle vlna, bílá a modrá, hebká a měkká, tušení zárodků a růstu. kvetení, které chci vidět všude, asi. měkkost a pronikání. malé doteky prstů s pastelkami, tolik doteků. nemůžu se nabažit a dívám se a říkám si, jak jsem šťastná, že jsem byla takto obdarovaná. už přemýšlíme, jak ji dáme do pasparty. děkuji, děkuji, děkuji.
* úleva na cestě mezi poli, sama, stěží potkáš auto. ospalá vesnice a srnky hledající pod sněhem něco zeleného. večer s ženami, mám se čím podělit. radost. pak zase zpátky bílou tmou. trocha trémy na místy kluzké silnici, abych to zas nějak nerozflákala, ale jinak, Beautiful calm driving...
No comments:
Post a Comment