lamí čepice * llama hat

* před rokem  a něco jsem předla vlnu z lamy. bílou a šedou. stále mi nebylo jasné, co z ní bude, čekala na svou chvíli. 

* moje první pletená čepice. na čtyřech jehlicích, jednoduše. jen zakončení z řetízku kytiček.

* vlna z lamy mě nadchla. neskutečně jemná, ani náznak kousání. předla se dotenka úplně sama. je v ní několik odstínů bílé. bělejší a nažloutlejší... ve výsledku se mi to moc líbí. místy je v ní namícháno i pár šedých lamích chloupků. protože nejprve jsem česala šedou a pak bílou a na česačce to jemné pápěří trošku drží... přece nebudu tak cenný materiál z česačky luxovat a vyhazovat do koše, že. vznikly tak jemné melírky, které se mi moc líbí.

* jedinou slabinou je to, že lamí srst byla stříhána přeci jen poněkud kratší. takže se to nepředlo pohodlně. ani trochu. (největší část chlupů nešla příst vůbec, musela jsem ji sčesat s ovčí vlnou s delším vlasem.) 
* a pouští chlupy:(... ale zase ta aureola jemného chmýří... kouzelné :).

* sice mám zimní nákrčník, který jsem pletla loni a ten k čepici nosím, ale začala jsem si háčkovat i šál. šálů totiž není nikdy dost, jak mi kdekdo jistě odsouhlasí. tenhle je super extra jednoduchý, samé řetízkové oko...

* ještě cítím drobnou potřebu zde napsat, že si uvědomuji ten rozdíl. dítěti recykluju starou mikinu a šálu...a sobě předu ten nejhebčí poklad. ano, já si to uvědomuji a trvám si na tom. ačkoli i pro sebe klidně zrecykluju i nemožné, ještě nějakou dobu asi nebudu plést a háčkovat pro děti čepice a tyhle věci. protože někomu totiž nedělá potíže čepici v něčem v klidu vyválet, a úplně normálně taky někde válet nechat, ne-li ztratit... a na to nechci ani pomyslet po těch hodinách u kolovratu. tak raději ať to tolik nebolí. kdo přede a ví, jak dlouho to trvá, chápe ;)
* ale těším se, že ten čas přijde a děti něco ode mne chlupatého si taky užijou.
pěkné dny přeji!