je hezké dostat ocenění. to jako ne že ne. je to milé. někdo si vzpomněl. díky, Míšo. jak dlouho to je? dva týdny? tři? no nejsem žádnej blesk, to teda ne.
už před nějakým časem jsem obdržela ocenění, která jsem ignorovala, neboť jsem nebyla fyzicky schopná to dotáhnout. což se mi stává celkem často. omluvila jsem se za to a poděkovala jsem. holt to nešlo. není třeba se postavit na hlavu kvůli tomu, abych si na stranu blogu přilepila další placku.
takže. děkuji za ocenění. pokusím se zodpovědět otázky. ale nechtějte po mně, abych dodržovala nějaká předem daná pravidla a ještě k tomu jedenáct! dodržuju nějaká pravidla už v životě. čistím si zuby, dbám, aby děti nelítaly s flekem na triku (no dobře, někdy lítaj i s více fleky, přiznávám), občas se najíme. to ostatní od určité doby považuji za dar a skoro nadstandard. byly totiž doby, kdy byl zázrak, pokud jsem vstala z postele. proč? upřímně, myslím, že za to mohla právě i ta pravidla. člověk si vytvoří nějaká pravidla a biče, "protože to jinak nejde", "protože to je slušné", "protože prostě musím". jinou cestu nevidět. duše skrčená někde v koutku vyčerpaného těla pláče. pláče i tělo, ale toho si nevšímáme, protože "to přece vydržím" a "nejsem žádná fajnovka". "jinak to přece nejde". až tělo odmítne spolupráci a to je den, kdy si toho konečně člověk všimne. ale to je skoro pozdě.
původní pravidla tohoto ocenění zní:
1. odpovědět na 11 zvědavých otázek
2. napsat o sobě 11 jakýkoliv informací
3. napsat 11 otázek pro nově obdařené
4. vybrat 11 blogů, které chcete potěšit oceněním
ale: jednoho dne je potřeba se rozhodnout si udělat taková pravidla, jaká chceme. aspoň tam, kde můžeme.
v době adventu se chci věnovat sobě, svým blízkým. udržování domácího krbu, lidského tepla a klidu. to samé přeji i vám.
proto to pojímám tak nějak svobodněji. otázky pro nově obdařené psát nebudu. však ty, co vymyslela Míša, jsou fajn. jestli je chcete zodpovědět, tak můžete.
a já se tedy pokusím:
1. Jaké je Tvé neoblibenější moudro (citát, úryvek z knihy...)
nevím, zda nejoblíbenější. ale vzpomínám si na jednu větu Gregoira de Kalbermattena, která mě oslovila: "Láska, již lze ztratit, není ta, kterou hledám." tolik můj neumělý překlad.
2. Tančíš ráda?
tančím ráda. tančila jsem naposledy v roce 2009, a to už dost bolelo. pak dlouho nic, až zase letos na koncertě kapely mého muže. je to zázrak, radost z pohybu v celém těle, svoboda. jsem za to moc ráda.
3. Když jsi sama, užíváš si to, nebo ti naopak samota vadí?
samotu potřebuju, abych nabrala síly. naštěstí nikdy netrvá tak dlouho, aby mi začala vadit.
4. Máš ráda olivy a jaké, černé či zelené?
olivy mám ráda. černé i zelené.
5.Sbírala jsi nebo sbíráš něco?
sbírám. sbírám snad všechno a raději bych nesbírala. hlavně materiál na budoucí tvoření. zvířecí srst a kousky pěkných látek. "to se bude hodit", myslím si a většinou mám i jasnou představu. jsou to samé báječné a originální nápady! některé z nich i zrealizuju, ale když vidím náš sklep narvaný "materiálem", chci sbírat jen pozitivní energii v nehmotné podobě.
6. Tvůj nejoblíbenější strom?
mám ráda břízu. bříza má ženskou energii a roste všude. nemá zvláštní nároky na půdu. je pružná a nenáročná, přitom krásná. je v ní bělost, čistota a svěžest. v jedné knize o gemmoterapii jsem četla, že léčebný účinek pupenů břízy souvisí právě s povahou tohoto stromu. protože je nenáročný a roste na velkých plochách, snadno se uchytí (je to i náletová dřevina), dokáže pomoct při velmi širokém spektru potíží. životaschopnost stromu odráží jeho léčebné působení. proto je tak zázračná jarní březová míza a proto se při gemmoterapeutické léčbě berou nejprve březové kapky na pročištění těla.
myslím, že bříza je ztělesněním ženské energie, která se nepotřebuje nikam drát agresivní silou, ale svou jemností a láskyplnou nezdolností dosáhne krásného vzrůstu. v tom je bříza neodolatelná.
7. Bílé či červené víno nebo snad raději pivéčko?
alkohol mě neoslovuje. když nad tím uvažuju, tak nejsem abstinent, protože nic nedělám, nic si neodpírám. spíše bych řekla, že vzhledem k alkoholu jsem indiferent, nic mi to prostě neříká. ani víno, ani pivéčko, ale docela mi chutnalo dětské šampaňské tuhle na dětské oslavě :)
8. Jsi dítko štěstěny?
no jasně!
9. Jaký filmový/literární žánr máš nejraději?
to je těžká otázka. tak na tu pořádně odpovídat nebudu, to by bylo delší. už stačilo, že jsem se rozepsala o bříze... od doby, co si moje zdraví hledá rovnováhu, vyhledávám nekonfliktní literaturu i film. takže ráda čtu dětem Děti z Bullerbynu, Lauru Ingallsovou-Wilderovou, postel mám obklopenou knihami Jane Austenové a sester Bronteových. taky se tam najde několik kuchařek.
10. Jak dobíjíš baterky?
ležím. spím. čtu. pozoruju děti. jím. předu, šiju, peču chleba.
11. Kterou přílohu (rýže, brambory, knedlík, těstoviny apod.) máš nejraději?
dobrá voňavá rýže a dobré brambory, to je požitek. taky domácí špaldové lasaně... ale sním s chutí všelicos. i když přiznávám, že knedlíky jsou na posledním místě.co o sobě napsat? zajímá to někoho? 11 informací? no tak to zkusím. stručně. otázky a výkřiky:
ráda nosím sukně. Země! medituju? jsem plná příběhů. co je to politika? je krásné být ženou.
a to stačí.
tak.
posílám ocenění dál. posílám ho od srdce. to znamená, že pokud máte radost, že jsem si na Vás oceněné vzpomněla, mějte radost. a to je vše. nemusíte děkovat, nemusíte odpovídat na žádné otázky, ani vymýšlet nové. nemusíte ocenění ani přijmout. prožívejte klidné předvánoční dny. jde to? když jste žena a matka? není to protimluv? věřím, že to jde. když nepřijmeme to, co nechceme, změníme pravidla. když si někdy ta pravidla vůbec nevytváříme. když respektujeme jen ta, která nám dělají život lepší.
ocenění posílám těm, s nimiž je mi na internetu dobře. je jich samozřejmě víc, ale dnes jsou to tyto skvělé ženy:
Lenka
Jana
Vlaďka
Lenka
Ilona
Jitka
Julie
Mirka
prosím vás, pokud se někdo podíváte a najdete zde sebe oceněnou, nechte tu komentář. zítra napíšu těm, které se dnes neozvou (třeba i všem, uvidíme :).
není jich celých jedenáct. i když jedenáct bych jich hodných ocenění hravě našla. ale dnes jen tak lehce, bez námahy a s radostí. tak, jak chci čekat na vánoce. hezké čekání vám všem.
Milá moja, Ty mi vždy nastavíš také zrkadlo, do ktorého sa mi častokrát ani nechce sa podívať, lebo vždy zistím, ako nesmierne mrhám časom, energiou... dnes napr. som zistila, že napriek mojej snahe, neustále podlieham pravidlám, ktoré sa mi snaží podsunúť niekto iný (moja mamka, spoločnosť atď. a pod.) Toto ocenenie som dostala už dvakrát, keď práve nemám čo na práci (ale častokrát i počas nej) premýšľam, čo by som tak o sebe napísala. A potom to vzdám. A tak je to s mnohými výzvami v mojom živote. Ale teraz, keď to píšem, premýšľam, že je to tak možno správne, že je možno dobré nechať si niektoré výzvy ujsť, veď v konečnom dosledku som spokojná práve s tým stavom, v akom sa nachádzam (len mi nesmieš moc často nastavovať to zrkadlo ;)). Ďakujem Ti, že Ty si túto výzvu prijala a odhalila ďalší kus seba. Krásny advent i čas vianočný a mnoho síl a energie do ďalších tancov Ti zo srdca prajem!
ReplyDeleteAhoj Hani, pěkně jsi se s tím poprala, moc krásně napsané:-))
ReplyDeleteMě přilítla na blog jedenáctka sedmkrát, už jsem pak otvírala blog s obavama:-)))
Krásné vánoce Hani ♥
Ajka
Ahoj Hani, pěkně jsi se s tím poprala, moc krásně napsané:-))
ReplyDeleteMě přilítla na blog jedenáctka sedmkrát, už jsem pak otvírala blog s obavama:-)))
Krásné vánoce Hani ♥
Ajka
Callendulko, děkuji a vážím si toho, že patřím do tvého výběru. MOC! Věci vidím téměř úplně stejně, jako ty. Vánoční čas je čas k zamyšlení a hlavně ke zvolnění. Dávám si na misky vah věci, kterým čas věnovat chci a kterým ne. A i když mi internet přinesl mnoho nového, pěkného a zajímavého ruku v ruce s velmi milými, přátelskými a tvořivými lidmi, cítím, že bych svůj čas měla více věnovat těm ze skutečné reality, lidem okolo mě. Mohla bych je totiž ztratit. Ocenění už jsem dostala po druhé a ani poprvé jsem nenašla chvíli v této štafetě pokračovat. Je mi to líto, jistě by si ho zasloužilo dalších jedenáct i víc, které mám ráda. Alespoň na ně v předvánočním čase budu myslet a jistě je bude těšit, když jim i v příštím roce zůstanu věrnou čtenářkou. Hezké svátky všem!
ReplyDeleteAhoj Haničko. Děkuji moc!
ReplyDeleteČetla jsem to se zaujetím a jen přikyvovala, že souhlasím.:)
Každý rok před Vánoci mi to přijde hektické, ale letos ještě víc. A to mě nutí zpomalit. Zamyslet se, co je priorita a co ne. Je to o pravidlech, přesně jak píšeš. Některé jsme si vytvořili sami, některé tady jsou roky a my je následujeme, aniž bychom o nich uvažovali. A právě nad těmi letitými pravidly se letos zamýšlím. Proč nedělat věci jinak?
Hani, přeji Tobě i celé rodince krásné Vánoce. Klid, mír, čistou mysl. Mám Tě moc ráda.
Lenka
milé drahé,
ReplyDeletetady se odehrává tolik hezkého, a já jsem včera úplně odpadla. předevčírem jsem balila dárky dost dlouho přes půlnoc a holt už si tyhle věci nemůžu moc dovolovat :). takže tady vidíte, jak na blogu jsem strašně moudrá, ale ta realita pokulhává...:)
milá Barborko,
děkuji za milá slova. snažím se nastavovat zrcadlo především sobě. asi je lepší vidět z té pravdy o sobě vždy jen trošku, abychom to vydrželi. nemusíme toho chtít moc najednou, jen tolik, kolik unesem.
od žen se toho chce strašně moc, mají udržovat harmonii v rodině a s tím je spojených tolik věcí... je to docela fuška odhalovat, co jo a co už ne. a jaká jsem já, co jde ze mně a co mě už vyčerpává... takže taky už neberu všechny výzvy, i když mě k tomu asi dovedl až teprve můj fyzický stav. ale díky za to, denně se něco nového a dobrého učím.
přeji Ti krásné vánoce s Tvými blízkými. a do nového roku, ať máš vždy hodně radosti z pohledu do zrcadla. ať se poraduješ úplně ze všeho, co uvidíš. z bohatství kvalit, i z toho lidského, co bychom někdy raději neviděly. když to dokážeme, bude život jen radost...
milá Ajko, chachachá, když jsem dokončila tenhle status, říkala jsem si "a jéje, zapomněla jsem na Ajku!" no a tebe to ocenění takhle pronásledovalo :)
nezmínila jsem tam spoustu dalších, ale to nevadí. taky pak ty ocenění jsou víc pro zlost než pro radost, a to tak být nemá, že.
krásné Vánoce, Ajko, Tobě a Tvým blízkým!
milá Vlaďko, ty víš, jak u tebe vždy spočinu... cítím takové souznění. ale ani nestihnu přečíst od Tebe všechno, natož všechny Tvé odkazy a všude možně na internetu na místech, která mě zajímají. chci pochopit, že to ani není třeba. jako je hnutí slow food a slow clothes (o kterém jsem se dozvěděla u Tebe), dala jsem se na slow life. i když mě všechno nutí řítit se a lovit zážitky, odměřuju pečlivě a dávkuju si pomálu. souhlasím, taky chci být v těch skutečných vztazích s těmi, co jsou právě tady a teď. proto to tady na blogu moc nepřeháním, vždycky to jen tak pošolichám.
užij si klidné vánoce s rodinou, měj se krásně!
milá Leni,
jsem ráda, že ses přišla podívat. a taky že ses viděla oceněná. no jo, je to o těch prioritách. abychom si zachovaly ženskost takovou, která hladí nás samotné i okolí. děkuji za krásné přání. klid, mír a čistou mysl přeji i Tobě! a přeji i srdce naplněné láskou, Tobě totiž můžu přát i krásné zamilované novomanželské Vánoce!
Děkuju moc, že jsem se ocitla v tak skvělém výběru, to potěší.
ReplyDeleteA tykání samozřejmě beru ;)
Moc hezké počtení v předvánočním čase.
Přeju poklidné Vánoce a do nového roku hlavně zdraví a lásku nejbližších.
Milá Haničko, moc děkuji za ocenění a moc si ho vážím. Jako Vladěnka, tak i já spoustu věci vidím hodně stejně, jako ty. Ještě jednou moc a moc děkuji a přeji Tobě i celé rodině krásné a požehnané svátky vánoční.
ReplyDeleteIlonko, Jitko, to je dobře, že jste se tu ukázaly. z tykání mam radost :)
ReplyDeletepěkně užívejte sváteční dny!
Děkuju a moc ráda napíšu pár slov, už jen proto, že je to tak krásně "dobrovolné". Jen co uplácám mojí marodnou rodinu do postelí, tak zkusím něco minimálně " nakonceptovat". Pěkný večer všem, Mirka
ReplyDelete