My photo
calenndula@gmail.com možná že něco i na zakázku..., máte-li zájem. zkuste napsat. platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

November 5, 2016

puntíčky, kvítečky * dots, blossoms
























































































































































* ach, ta radost. nádherný šál od Jany z Kohoutího vršku, luxus. jak dlouho už ho mám? dlouho, ale radost mi dělá stále. mám ho tu pořád vystavený, neustále na očích, celý rok. vidím ho, nosím ho, abych se potěšila.
* a k tomu na jedné látce malé puntíčky a malé kvítky, navíc ještě vínová barva popelínu, radost na třetí.
* šaty mám už asi půl roku. jenže radši šiju, šiju dál, a radši nosím, než dokumentuju. tyhle nosím moc ráda. ladí mi se sametovým batůžkem asi deset let starým, ale nikdy dřív nevyfoceným. šití je taková radost a nápady stále další a další v řadě čekají a kupičky látek stále jako by neubývaly.
* šaty jsem vyfotila na panně, v létě...a nechala tak a zas dál šila, a fotky čekaly. a pak jsem na podzim přišla z města a Opi mami, já tě vyfotím, dneska ti to sluší. tak jsem poslušně šla, protože ona umí fotit. vždycky zajímavě, vždycky pěkně. haha, je to sranda, jak mě vyfotila v andělském zrcadle a dávat sem fotky sebe je vtipný. aspoň teda rozmazat...
* mám tu hromadu dalších ušitých věcí...nevyfocených. když si to na sebe vezmu, tak občas něco vyfotíme, ale jinak, stát furt v koutě, těžko se nachází čas, asi mě to až tak nebaví. tak někdy, trochu, sem pronikne něco. chci si dělat blog pro radost, ne jako závody, kolik moc jsem toho ušila. chci i šít pro radost, pro sebe a pro rodinu, ne jako soutěž, kolik kousků jsem vyfrkla za týden.
* tady u těch šatů musím napsat, že jsem udělala jednu velkou chybu. tak jak se to prostě stane. střihla jsem to špatně a chvíli bych se radši neviděla. protože ta látka něco stála. a takhle to zvořu. pak jsem dumala, co s tím, a spravila to. ta chyba tam je, kdo neví, nevšimne si. já vím a neštvě mě to. je to pro mě připomínka toho, že se věci dají řešit. že dokonalost je iluze. což je takový slogan, který jsem si vymyslela, opakuju si ho často :). pro sebe, pro život, pro radost. pro klid a požitek z žití.
* šití mě tak baví. ale tak. když to jde, a když jsou zdroje dobrých látek, nových, ale i starých, darovaných, když můžu recyklovat staré a tím šetřit kapsu a planetu, miluju to. když můžu ušít rodině to, co je potřeba, a šetřit peníze, řekněme docela velké peníze, protože oblečení je drahé, moc mě to těší. nakoupím kvalitní látky, třeba rovnou v továrně, nakoupím funkční sportovní materiály, učím se nové postupy, zkouším nové střihy a detaily vypracování... to je ohromný dobrodružství. pak jdou do školy a já vidím, že kromě ponožek a nějaké ještě maličkosti jsou oblečeni do věcí, co jsem šila. ty maličkosti teda už taky řeším, spodní prádlo a tak, ale do podprsenek se mi nechce, aspoň něco zkoušet snad nebudu. jdou do školy, O. jede pracovat, kalhoty, sukně, šaty, trika, bundy. kabátek. barvy a radost, jaká blaženost je vidět.

4 comments:

  1. Replies
    1. děkuju, Ilono, červenou mám ráda, stejně jako růžovou, a myslím, že u tebe/vás najdu porozumění :-)

      Delete
  2. Krásný šaty! A ta fotka šaty legíny tenisky, ach ach, fakt parádní! Náladu zlepšující :-)
    Jen tak dál!

    ReplyDelete
    Replies
    1. ach ach, děkuju ♥
      taky si zlepšuju oblečením náladu; oblečením, barvami, teniskami...to my umíme, viď :-) však si ještě pamatuju ty Tvý žlutý boty, ty mi taky zlepšily náladu tenkrát. tenkrát, kdy jsem přišla na to, že Rozmar se skloňuje podle vzoru Dagmar :-)

      Delete