v bílé * in white

myslela jsem na to dlouho. nekomentuju tady nic ze světového dění. a proč komentovat jednu událost, když se jich dějou stovky a tisíce, a stále přibývají neúnavně další, aby plnily stránky smutných zpráv.

soustředím se na to, co je tady, blízko.

ale někdy, prvotní šok opadne a...aspoň pár, malinko slov.

rozsvítit svíčku za ty, co odešli.

a zůstat stranou strachu i nenávisti. 

zůstat tam, kde je moje místo.

v klidu a radosti z každé chvíle, kdy tu, v tomhle těle, v tuto chvíli...JSEM. na téhle krásné Zemi.

a i když je možná už zmučená a unavená, Ona je silná. jako to dobré. nezdá se, ale JE to silnější. přát si to a ochraňovat aspoň tam, kam dosáhnu.

a dívat se tam, kde to je. ne napravo ani nalevo.

vyšívám, plně ponořená do té chvíle a k tomu zpívá Birdy. najednou mě zezadu obejmou Sokolovy tenké chlupaté ruce. a říká ta silná sladká slova, jak on to prostě umí, jak to dělá každý den. okamžitě opouštím jehlu a nit. i sem se lze ponořit, do té malé náruče, do té chvíle, kdy není nic, jen my, láska, bezpečí a domov. vychutnat naplno všechno dobré.

zpívám si........strawberries in the summertime...

a ještě. stále. můj evergreen. 7:30

podivné modré prsteny, hejno ptáků a tričko naruby. nesměju se, jen jsem si všimla. je milé vidět, ale nic dál, nic.

ušito ze šňůr na prádlo. jak to přibývá, pidikousek po pidikousku, je v tom spousta soustředění, času a malých pohybů, které mají své významy. bílá mě fascinuje. Sokol hned přinesl péro, a že prej má loďku :).