když se to někde roztrhne, dá se to opravit.
***
vezmu dýni a odrhnu z ní hlínu. přepůlím nožem, v dlani dřevo. trochu se vzpírá. chtěla ještě maličko dozrát, ale hrozil mráz. lžící vydlabu semínka a nakrájím na kostky. ještě nastrouhat kousek zázvoru a zalít krůtím vývarem.
vývary... vášeň posledních měsíců. ohromná kostra, himalájská sůl, snítka sušeného libečku. v pomalém hrnci táhne přes noc a ráno nás budí vůně, která slibuje nové síly. osobně mám pocit, že moje tělo nepotřebuje flákotu masa vůbec často, ale vývar? to je jiná.
domácí, horký, slaný...mít ho v lednici a přidávat do polévek a omáček. někdy vypít jen tak hrníček pro instantní nabití energií.
některé ty okolky, volánky, kraječky a mluvení kolem... už dneska nejsou asi tak nutné. ale něco skutečného. domácího. diplomacie důkladně vykonstruovaných souvětí. diplomacie myšlenek. touha po dobrém.
***
loupáček připevním ke stolu. přícucka nevydržela, ale nevadí. takhle to vlastně funguje líp. pomalu točím kličkou, v plátcích se stáčí spirálka s netypicky růžovou dužinou. má pikantní chuť a silnou šťavnatou vůni. než nakrájím celý velký hrnec a posypu skořicí, vychutnám si velkou část filmu. švitoření ptáků v úvodní pasáži, úsvit a kdákání slepic, vlající prádlo. tyhle záběry miluju.
Krásné šatky, látka a vůbec je to pro mě velký relax číst si k tomu ještě tvé povídání
ReplyDelete