* původně to byla sukně mé kamarádky :), ty kytičky na modré. dala mi sukni a já z ní našila spoustu věcí.
* do pytle dávám chléb, rohlíky a housky koupené i doma pečené, vejde se tam i vánočka, mazanec. tedy ne všechno najednou, ale vejde se dost. dva bochníky plus ještě něco sladkého...
* zatímco chleba se dá většinou skladovat jen v utěrce (ale u nás v topné sezóně jen v utěrce osychá a tvrdne), pečivo kynuté droždím je za pytel vděčné, neztvrdne.
* zvenku i zevnitř bavlněná látka (tu uvnitř jsem ulovila v sekáči, nadšená z jejího retro vzoru). uprostřed mezi nimi igelitový ubrus. aby pečivo neztvrdlo.
* zapínání nahoře je vyřešeno suchým zipem. dva jeho obdélníčky jsou našity tak, aby se pytel zapnul právě po dvojitém otočení okraje. zapínání je rychlé a přitom se pytel zavře pořádně.
* chleba zabalím do utěrky. peru v mýdle, takže prádlo voní čistotou, asi jako když si umyjete ruce Jelenem. do takové utěrky, narozdíl od práškem či aviváží ovoněné, není problém dát i chleba. na jeho chuti se to nepodepíše - nemáte pocit, že jíte kus mýdla (vyzkoušeno).
* možná je to detail, ale když se chleba nedotýká přímo plastu, mám z toho lepší pocit.
To je ale dobrý nápad! Do čeho zabalit chleba se doma rozcházíme, muž jej balil právě do utěrek a ta chuť aviváže, blee. (on ji necítí) K mikrotenovým sáčkům žádný negativní vztah nemám, ale je pravda, že když už se člověk peče s domácím chlebem, měl by ho balit stylově:-)
ReplyDeletev samotné utěrce jsme taky chleba měli. když upeču dva bochníky, tak ten druhý už je tvrdší jen z utěrky, když ho načneme. a já peču vždycky dva. když je zabalím do utěrek a dám do pytle, je ten druhý pořád dobrý, nevysuší se.
ReplyDeletena tu voňavou příchuť si u nás taky nikdo nestěžoval, ale mně to nechutnalo :)
četla jsem kdesi, jak pytlíky můžou uvolňovat nějaké chemikálie... stejně jako PET lahve... člověk to bere v úvahu, ale zase se z toho nezblázní, to by nemohl vůbec žít. takže nějak bez konspiračních fobií ušít pěknej pytel, to snad ničemu neva. navíc ten igelit tam uvnitř stejně je, je totiž dost praktickej v mnoha směrech.
Já peču vždy z půlky těsta chleba a z půlky dalamánky, s ořechama, jsme mlsní:-) A větší část pečiva nastrkám do mrazáku, po rozmrznutí je jako čerstvé...Nechci se pořád opičit, po houbičce pytlik, ale asi na něj dojde:-)
ReplyDeleteopičením bych se vůbec nezabývala. většinu věcí člověk nevymyslí, ale někde vidí a jen nějak poupraví...je dobře, že se můžeme inspirovat navzájem! mám radost, pokud nějaký nápad může být užitečný, třeba i můj. nejlepší je spolupráce, člověk nikdy nevymyslí to, co druzí. takže moje příští houbička asi taky bude pruhovaná :)
ReplyDeletetaky se inspiruju dalamánky, to je výbornej nápad! protože celý bochník se mi do mrazáku nevejde, ale dalamánky se nějak nahňácaj.
umíš pěkně recyklovat:-))
ReplyDeleteAjka
Skvělá recklace!!!!
ReplyDeletedíky vám. nevím, zda to bývalá majitelka ví, jak její sukně skončila. asi by se divila :)
ReplyDelete