My photo
calenndula@gmail.com možná že něco i na zakázku..., máte-li zájem. zkuste napsat. platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

March 8, 2013

pestré dny * colorful days















































* protože život plyne. většinu životních činností nedokážu ohraničit jejich počátkem a dokončením. protože ani můj život není sled po sobě jdoucích uzavřených procesů, u nichž je viditelný jasný dokončený výsledek. protože ten výsledek po sobě chci a stresuje mě to.
 * přijde mi, že život je pořád Neboněco / the Orsomething. jak to nazvala trefně Julie. práce, které bývají považovány za hlavně ženské, prostě jsou většinou jakési Neboněco. nebude asi nikdo fotit na blog mytí nádobí, praní, věšení plín, poklízení, skládání prádla... (ale vlastně proč ne?!)
* přeju si tyto činnosti vykonávat s plnou důležitostí, jakou mají. aby tahle péče o život měla (ve mně) tolik pozornosti, lásky a úcty, která jí náleží. když je Neboněco naplňující každodenní láskyplnou péčí, kterou děláme s důstojností a důležitostí, musí se z toho podřadného Neboněco stát Něco!
* proto jsem si řekla, že někdy není třeba nazývat věci v chlívku ohraničeném pojmenováním.
* tvořit tak, jak žiju. věc vzniká jako seriál na pokračování, střídavě je třeba se věnovat činnostem různým.
* možná nastane zmatení. moc fotek, moc tagů najednou. nevím. prostě to zkouším. aspoň někdy. uvidíme.

* pečené brambory s fazolemi a salát s domácí majonézou. recept na domácí majonézu je super jednoduchý. během minuty je hotová majonéza, během druhé minuty je ochucená. od chvíle, kdy jsem ji zkusila, jsem přesvědčená, že kupovaná už u nás neobstojí.

* upředla jsem vlnu a zkusila uháčkovat babiččin čtverec. I did it! první v mém životě! nad návodem v angličtině jsem se potila dost dlouho, ale pak to nějak vyšlo. moje milá sestřička si přeje totiž háčkované polštáře. v přírodních odstínech... z mnou předené vlny... když mi předestřela své přání a já si uvědomila jeho rozsah (především počet polštářů :), trochu jsem se lekla!  moc ráda bych to dokázala, ale bič si nechci plést. prostě jsem to skrouhla tak na půlku (možná), něco napředla a něco uháčkuju a uvidíme, kolik toho bude. k přírodním odstínům jsem vpašovala alespoň jednu výraznější růžovou, kterou jsem barvila potravinářským barvivem.
* namotání příze na navíjecí kolík jsem prvně viděla u Vlaďky a moc se mi to líbilo. děkuji za inspiraci a trochu více řádu, které dostaly mé příze. i když tak pěkná klubíčka jako V. ještě nemám :)

* šiju pešky. chodí pešek okolo, nedívej se na něho. kdo se na něj koukne... prosím, ne, peškem bych dostat nechtěla!
* využívám různé recyklované materiály. pěkné a příjemné látky. jádro je tvořeno vysráženým vlněným svetrem kvůli specifickým vlastnostem. v další fázi budu přidávat knoflíčky. vymyslela jsem si háčkované s využitím recyklovaných tetrapaků!
* ušila jsem rovnou i pár pratelných kosmetických tamponů. jsou fajn.

* chléb bez hnětení. přidala jsem do něj lžíci melasy, takže alespoň vizuálně trochu ztmavnul. rodina, zvyklá na mé celozrnné těžké chleby, byla celá urvaná z nadýchaného bochníku. rychle, opravdu rychle zmizel.

* zcela nestřídmou přítomnost lepku v chlebu jsem vyvážila bezlepkovými mufinky. ty první byly podle receptu na švestkový koláč. když do litého koláče (nebo tedy mufinků) místo hladké pšeničné mouky dáte hladkou kukuřičnou, vůbec nic se nestane. teda jo, stane se, chutná maličko jinak (a dobře) a je zdravější.

* bezlepkové mufinky s jablky. skoro bez cukru. těsto je slazeno ječným sladem. náplň jsou pokrájená jablka, rozinky, slunečnice. trochu jsem je poprášila skořicovým třtinovým cukrem.

3 comments:

  1. Jedna fotka hezci nez druha, same dobroty, az se mi zbihaji sliny! Odstiny vlny jsou nadherne, prirodni barvy mam take moc rada. Granny square se ti povedl, uz se tesim na ty polstare :))

    ReplyDelete
  2. Hmmm, skvělá hostina! Hned bych se pozvala. Jídlo připravené s láskou chutná nejlépe. Na polštářky se těším a plně chápu tvoje pocity. Závazky typu Že mi uděláš... mě svazují a stresují. Ne že bych nerada někomu dělala radost, to zas ráda, ale ...

    ReplyDelete
  3. Moniko, děkuji. pochvaly od takové profesionálky štrykovací si moc vážím. už jsem udělala i druhý čtvereček a moc to dohromady neladí, je o dost menší :), ještě na tom musím zapracovat. pořád mám dojem, že polštáře jsou velkým úkolem, ale to háčkování je zábavné, snad na to přijdu a nějak to dám dokupy.
    obdivuju všechny zdatné pletařky a háčkovačky, co dokážou svetr, čepici... jako to umíš třeba ty. pomaličku nabírám zkušenosti taky.

    Vlaďko, mě tak těší tvoje fotka v profilu. moc ti to sluší a s pozadím zeleně mě uklidňuješ dvojnásob při trpělivém paličkování.
    na nějaký žvanec klidně přijeď. tohle zrovna je takové jídlo jednoduché...ale takové mám ráda.
    ty závazky si beru, ani nevím jak, a pak je nezvládám plnit, není síla. ale uvědomuju si, že co přijmu, je jen na mně a nejvíc těch závazků si vytvářím sama. takže se učím dávat hranice, moc neslibovat, poznávat, na co stačím (vždycky míň, než si naplánuju :)
    je to škola života.
    měj se hezky, těším se na tvé další tvoření.

    ReplyDelete