* šití z úpletu. skvostného, tlustého. prostěradlo, přes které se nedají přečíst noviny. a to snad ani po roce, uvidíme.
* potah pohovky. naše recy rubbish sofa.
* ačkoli jsem ušila několik potahů a všechny jsou pruhované, jarní dozelena a zimní s teplými tóny proužků, stejně musím ponechat prvenství tomuto poslednímu. prostě jednoduché modrobílé pruhy (tady je to ještě spíš šedomodrá)...láska na celý život.
čtenářský deník. dobrá. líbila se mi víc než Atlas mraků. ženské téma jsem si našla, za mě pěkně zpracováno, velké plus. taky, přiznávám, mám ráda ideály, které z knihy neřvou, ale pěkně samozřejmě na pozadí nehnutě setrvávají.
tady jsem hledala oddych a ano, čtení do vany prima, ale opět mě autorka dokázala naštvat. jako minule, stejný důvod. ta poníženost před muži, kterou hrdinka nosí tak samozřejmě jak prošlapané střevíce...zlatá Jane Austen a její nepřizpůsobivé hrdinky. zlatý její sarkasmus a vtip...
jéé, tak tento gauč je fakt parádní a modrý proužek mu opravdu sluší!
ReplyDeleteHani, moc povedené .... pohovka vypadá skvostně. Přeji krásný zbytek neděle.
ReplyDeleteKolibříku, protože znám váš/tvůj gauč, a ten je úžasný, tak si této pochvaly velmi vážím!
ReplyDeletejinak já bych klidně navrhovala i tykání, je-li to přípustné...?
Jitu, děkuji. krásně se měj!
nebo už si tykáme? to je ten internet, no.
ReplyDeleteJééé... moc mě články potěšily... Opět. Děkuju, že mě má co pohladit po duši.. Lenka
ReplyDeleteCalenndulko, určitě jo, pojdmě si tykat. Vlastně už jsem ti někde v příspěvku tykat začala:) Asi u mě na blogu.
ReplyDeleteMusím se tomu smát, že mě zase ten náš gauč ve srovnaní s tím tvým přijde takový nemastný, neslaný... Moc se ti povedl!
Leni, děkuji, to jsem opravdu ráda :).
ReplyDeleteKolibříku, no já v tom mám zmatek, to je dobře, že jsme se domluvily.
ne ne, ten tvůj gauč je perfektní, má švih a jiskru! ta barva! a je to profi práce. já jen udělala prostěradla na gumu a potahy na polštáře a válce. kdysi jsme dokonce koupili pohovku, opravdovou docela bych řekla reprezentativní, líbila se mi designově. jenže jsme se na ni nevešli celá rodina tak pohodlně, jak se poskládáme na rubbish sofa. a nebyla tak krásně měkkoučká, že se na ní dobře i dá zdřímnout. a nemáme zase tolik místa, tak ani natáhnout nohy na ní nešlo. na sofa to v pohodě jde. tak jsme ho rehabilitovali a pohovku prodali a dobře jsme udělali :)
a tady se zas potvrzuje, že v jednoduchosti je krása!
ReplyDeleteteď si uvědomuji, že náš druhý gauč je něco podobného tomu Vašemu, jen má na sobě kusy - každý pes jiná ves - staré natahovací prostěradlo, bílý přehoz z Ikei a válce-polštáře ze starého prostěradla ukrývající v sobě deky na spaní pro hosty. Budu to muset sladit podle Calenndula stylu:)
my taky měli nějaký čas každý pes... a pak jsem to sjednotila. vypadá to úpravněji, i když to je vlastně tak obyčejné. líbí se mi válce molitanové třeba z Ikey, mají přesný tvar. ale ty moje jsou recyklované, odpad z textilní výroby, zadarmo...a to má pro mě taky plus, určitě chápeš.
ReplyDeleteCalenndula styl...ale to si děláš srandu :D