* tak abych snad ty starý fotky sem někdy dala, dřív než bude jaro a vyroste z toho... dcerka už má stejnou velikost jako já. aspoň jsem ji zastoupila při zkoušení. bude to asi vtipný, až na mě bude koukat zezhora, ale zatím ještě mám kousíček náskok.
* vybrala si látku. barva jí sekne. a já vím, že je v teple.
* protože jsem věděla, pro koho to šiju, udělala jsem kapsy z pevné látky (ne z těch obvyklých hadříčků, však vím, jak to u ní končí) a o dost větší. hned první den jednu protrhla. narvala do ní totiž všechno, fakt všechno. domlouvala jsem jí. batoh má přeci na zádech.
* když tam dál dávala vše možné i nemožné se svou typickou vehemencí, vyškubla zoubky zipu, takže kapsa už nejde zapnout. rozčílila jsem se. no a k čemu mi to je?
* pak si vždycky sama sobě říkám, abych tak nevyváděla. jednou jsem se totiž rozvášnila nad mužovou dírou v nově ušitých lněných kalhotech. a za deset minut se mi stalo to, co nikdy předtím a taky už nikdy potom. úplně nepochopitelně jsem zavadila o plot a roztrhla si nově ušité lněné šaty. byla to pořádná, opravdu ohromná skoba. chachá!
Hani je pěkná:-)
ReplyDeleteJojo, nemá cenu se rozčilovat.. taky občas nechápu jak můžou roztrhnout něco co já považuju za neroztrhatelné:-)))
Hani, krásný! ... Podle čehos šila?
ReplyDeleteSametovej? Panejo! Ze sametu šiju nerada, tak moc se trhá ze švů...Seš borec!
ReplyDeleteJani, je to střih ze starý Burdy, ale prodloužila jsem ho.
ReplyDeleteRozmar, no uvidíme, jak to vydrží.
nechala jsem velký švový přídavky, prošila normálním stehem, pak nahusto obnitkovacím. takže je to vlastně dvakrát prošitý plus entl.
jaště Rozmar, já samet mám moc ráda! ten vlas a matný lesk... ještě se mi nic nevytrhlo (na kabelce třeba), ale nemám ráda ten brajgl, co to udělá. šiju s lepicím válečkem, asi to znáš...
ReplyDelete