O: mami, fotit pořád na dece a na tý bílý krabici, dyť už je to trapný. pořád stejný, nuda.
C: aha. no jo no.
O: prosim tě, pojď sem do kouta.
C: cože??
O: do kouta!!!
takže deka a krabice možná odplouvají do pozadí a Opi mě zahnala do kouta. jediný místo doma, kde je kousíček volnýho prostoru, i když i tam se cpe z jedný strany zásuvka a postel a z druhý strany zrcadlo.
* v létě jsem hodně šila. nestíhám to všechno fotit a zpracovat, protože není čas, spousta práce a radostí a povinností a mezitím šiju pořád dál... radši šiju než stojím v koutě, asi. ale něco už prosakuje...
* střih, který jsem vyvinula ze dvou a uzpůsobila. růžové lemování, naprostá nezbytnost, ze starých vyřazených kalhot. vzory z malých květinek prostě miluju. vím, že to píšu zbytečně, je to vidět tady všude...ale prostě miluju, no :-) miluju!
* Opi chová cvrčky. přála si je k narozkám, tak jsem zapomněla na všechen odpor a koupila jí je. dojemně se o ně stará, krmí je a ve vaně jim čistí domečky. sleduje, která zelenina jim jede, a která moc ne. s radostí popisuje, co okousali, a jak rostou. koupili jsme takové mrňousky průhledné, a už jsou asi třikrát tak velcí. dneska mi hrdě hlásila, že už se naučili cvrkat. tak to mám fakt radost :) je jich asi tak sto, bude doma veselo.
* ale obdivuju ji. Opi miluje vše živé, rostliny i živočichy. kreslí komiks na téma ekologie. chce něco dělat pro Zemi, má to prostě v sobě. ráda čte o přírodě, účastní se přírodovědných olympiád. už o prázdninách hledala na internetu studijní texty na další olympiádu. taky se už o prázdninách učila chemii, to nepochopím. ale s respektem mlčím. ona není upachtěná šprtka. v tom, jak žije, a co si hledá, co poznává, je neskutečně živá a přirozená.
* Stromová u nás...tolik jásavé dobroty, donesla mi ibišek s velkým červeným květem.
* návštěva u Křehké. její byt vonící novotou a svobodou, všude knihy, bílo a tak milo. dala mi jablíčka a i když doma mám, tak ráda jsem je přijala. její péče, její objetí, společné povídání...balzám, který si můžeme dopřát.
* pozvání od Říčky na výlet, obrázek v miniaturní obálce. pracovat na tom, aby bylo mezi námi hezky. je to tak třeba.
* a když se něco nepovede, ten, kdo je obdarován schopností se omluvit, je ohromně bohatý člověk. protože tak se hojí vztahy, tak se upevňují a rostou, kořeny pěkně do hloubky. podívat se do očí své vlastní nedokonalosti. je to tak zřejmé, tak jasné, ale ne snadné. díky, že takové vztahy a kořeny mám. dokážou držet pevně.
