čepice a nákrčníky * hats and cowls

* nejdřív jsem barvila. potravinářské barvy. mám ráda tu modrou a tyrkysovou, jojo. kapku růžové pro holčičku.

* potom jsem předla. schválně tlustě a nepravidelně, jako pro Rosu. rychle to přibývá a v barvách hezky vyniknou rozdíly v tloušťce, dělá to zajímavý efekt. pořád se snažím příst co nejtenčeji, ale teď naopak, docela osvěžující změna. tlustá příze se mi zalíbila.

* pak jsem pletla. a mezitím párala. hodně. asi čtyřikrát nákrčník a asi dvakrát čepici, oboje pro Opi. aby to padlo. 

* ale jo, padne. měli radost pod stromkem. nosí. a mě blaží ten pohled. snad to někde nepoztrácejí, dalo mi to nějakou tu práci. vyzkoušíme, no.

jehelníčky * pincushions

* pro kamarádky. a jeden pro mě.

* návod zde. udělala jsem to trošku jinak. v ohybu je to jiné plus jsem přidala kapsičky na navlíkáček jehel a nůžky. využila jsem pár odstřižků... dole  pytlíček ze staré košile a kalhot.

prázdniny, Vánoce, moji drazí a moje milé, se kterými jsem načerpala síly. tolik pohádek, který jsou taky posilující, potřebuju je. slepičí polévka pro duši je sice klišé, ale když je to tak výstižný a já to tak s pohádkami prostě mám...
Křehká, Říčka, moje stálice, nabíjení začíná v okamžiku kontaktu. dnes Říčka píše, že namalovala naše setkání. no a jak mi o tom říkala prvně, že to chce namalovat, okamžitě jsem viděla, že to bude růžový. a pak povídá: bude to růžový. přesně tak to totiž bylo.
ještě sem pak dám ty další dárky, není konec. 

hodiny a hodiny klidného vyšívání. asi jsem narazila na něco novýho, co mě někam odnáší...někam, kde je dobře. toužila jsem už déle po nějakém pořádnějším vyšívání, splnila jsem si ten sen. steh za stehem, malý kousíček po kousíčku, bavlnky a barvy. myslela jsem, že to bude jen takový prostě vzorník, abeceda, jen tak na vyzkoušení stehů...ale je to tak krásný. je to asi takový podobný pocit, jako mazlit si na klíně koťátko. Silvestr propředený. nechat klid, aby se rozlehl celou duší, jen mezi prsty utíká vlna a kolovrat dřevěně poklapává.