My photo
calenndula@gmail.com * DOLL MAKER, Czech * PANENKÁŘKA *

October 11, 2015

proužkované šaty * striped dress











* šaty pod kolena z oblíbeného proužkového streče.
* když je dobře podvléknu a navrch přidám pár vrstev, můžu je nosit i teď. šatů není nikdy dost... ten pocit ženskosti... ráda si dopřávám šaty denně, či skoro denně. šaty prostě miluju.

*** 

vzpomínka, jak jsme strávily den v zámeckém parku, jen my dvě. košíky plné jídla, pití. vařila jsem a pekla a vařila a pekla. tenhle quilt jsme měly s sebou. a ještě jeden. polívka v termosce a v druhé čaj. dezert a domácí chleba a dip a zelenina nakrájená v krabičce. ovoce v druhé. olej v malé skleničce...vázička.
tolik jsem si přála, aby cítila péči. že tu jsem pro ni.
protože ona měla na sobě škrábance a v obličeji otok od bití. ta, která měla být ta nejbližší...není. a tak se to aspoň ukázalo v plné síle a jednoznačnosti. a už o tom ani slovo. protože my jsme ležely na dekách a bylo teplo. svítilo slunce cestující po obloze, hodinu po hodině. nad hlavami lítali ptáci a voněly jarní květy keřů a stromů. bylo sladce a milo a do vázičky jsem natrhala kytičku. pořád jsme povídaly, jedly, upletla jsem trochu svetru z tmavě šedého laskavě hebkého merina. byly jsme jen spolu a pro sebe, plnou pozorností. načerpaly jsme spoustu sil. 
některé věci se postě potřebujou vyjasnit. chvíli to vypadá strašně, ale není. jen se pár mraků rozplyne a úplně se rozjasní a už nikdy není třeba pochybovat. jen se prostě zařídit. protože svůj život si do velké míry zařizujeme sami. s kým, proč, kdy.... jestli chceme radši ztrácet čas, nebo naplňovat? jestli chceme lásku, nebo utrpení? no to je přece jasný.

2 comments:

  1. Tady to bývá tak krásné a smutné zároveň.. je to někdy hodně těžké říct si, že nechci trpět.. musela jsem si tím projít taky a stopy se jen tak nezahojí.. jen ty viditelné většinou... ale když si člověk dovolí ......být.. .šťastný... důvod k radosti se najde.. několik let strádání je nyní nahrazeno neskutečným štěstím a vděčností... a důvody k radosti se objevů v nejnečekanější momenty.. hodně síly na dálku osobě tebou milované posílá dřívější spolutrpitelka...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Leni, já jsem dlouho rozvažovala, jak tohle napsat. protože to byl důležitý okamžik a chtěla jsem si to sem dát. tak jsem stále čekala, až to ve mně uzraje. nechtěla jsem, aby to bylo smutné.
      a ono to už smutné není. ani vzpomínka, ani realita. ráda vyřídím Tvůj pozdrav a přání síly té, které se to týká, bude ráda.
      zrovna jsme o tom mluvily před několika dny a ona říkala, že už si nepamatuje ten ošklivý důvod, proč jsme jely na výlet, ale má krásnou vzpomínku, jak jsme se měly dobře, odpočívaly jsme a nic jsme nemusely, jen spolu...jo, bylo to moc fajn.
      a ve svém životě se zařídila, aby už se něco takového nikdy neopakovalo. asi potřebovala tu poslední kapku. a cítí veliké osvobození a zlepšení po mnoha stránkách.
      proto jsem to sem napsala. ne aby to zůstalo u toho smutného. ale že naděje je a je a je. a ona taky nevěděla dlouho, že s tím může něco dělat a trpěla dlouhý roky. no a pak se zařídila velice jednoduše a ze dne na den situaci změnila. a má se fajn :-).
      jestli i Tobě se podařilo zbavit se podobného trápení, tak gratuluju, je to skvělý :-) to štěstí a úleva, viď :-) však si to zasloužíš, zasloužíte si to, krásné ženy.

      Delete