sušený chlebíček

*

protože už se sešlo víc žádostí o recepty na chlebíčky, tady to máte, dívky :)

když odšťavňuju bio mrkev a/nebo řepu, je mi líto hodit odšťavněnou drť do kompostu. je to výborný základ pro sušené chlebíčky - krekry ze sušičky.

v mixéru nejdřív umelu slunečnicová a lněná semínka. pak přidám zeleninovou drť. někdy místo drti dávám naklíčené luštěniny: hrách, čočku. 

přidám trošku vody, pár lžic psyllia, sůl a česnek. nejpohodlnější je dát sušený česnek. někdy dávám i lahůdkové droždí, sušený medvědí česnek...

zkoušeli jsme různé kombinace koření, mně nejvíc chutná kombinace bazalka, sůl a česnek.

rozmixuju do konzistence husté kaše, podle potřeby přidám vodu.

pak natírám kaši ve vrstvě asi půl centimetru na pláty sušičky vyložené pečicím papírem. nožem naznačím zářezy, aby se sušené krekry v nich lehce zlomily. jejich velikost jsem přizpůsobila velikosti krabiček na svačiny :)

nechám sušit při nejnižší teplotě, aby si krekry zachovaly enzymy - tedy raw kvalitu.

můžete si je udělat sušší, nebo vlhčí, podle chuti. já je vysouším dokřupava, protože pak vydrží ve spíži v krabičce několik týdnů.

nemám přesně odměřené množství ingrediencí, dělám vše od oka, podle chuti. pro odpozorování postupu a představě o poměru surovin je dobré toto video Síly pro život, které taky pro mě bylo prvotním impulsem a inspirací:

recept na lněný chlebíček jsem zkoušela poprvé podle paní Radmily Zrůstkové a její kuchařky Zdravě a syrově.

1 hrnek zlatého lněného semínka

1 hrnek hnědých lněných semínek

1 hrnek sezamu

2 hrnky medvědího česneku

2 hrnky vody

2 lžičky soli

semínka namočit na 2 hodiny

poté rozmixovat medvědí česnek, vmíchat semínka

rozetřít na pláty sušičky a nožem naznačit řezy

sušit při 42°C asi 24 hodin

chlebíčky jsou dobré do školy, do práce, na cesty. s pomazánkou, k polévce. někdy si chlebíček lehce namažu kokosovým tukem.

*

a co vlastně jíš? * and what do you eat?

* dělala jsem "pizzu". no, není to úplně pizza, ale i tak, moc moc dobrá.

* těsto z klíčků a semínek ze  sušičky. omáčka z červených paprik, kořeněná jako kečup. zelenina a "sýr" z kešu. no jasně, taky to není žádnej sýr...

ta "normální" pizza z bílé mouky se strouhaným kravským sýrem mi samozřejmě moc chutnala, vždycky. je v ní tolik dobrých chutí. tahle raw pizza je ale taková pro mě nějak jinak uspokojující a ta stará pizza už mě neláká. živý jídla vůbec, uspokojují mě nějak jakoby do větší hloubky, skutečněji, nebo jak to popsat. a přitom, bez závislosti na cukru, lepku, mléku...cítím se svobodněji a netušila jsem, jak krásný ten pocit pro mé tělo i duši může být.
teď jsem psala Zuzce, že stejně jako ona, u raw jídel mám pocit posvátnosti, když je jím. vkládám sousta do úst a mým nitrem se rozlévají vibrace blaženosti, jídlo je jako modlitba díků k Matce Zemi.

* karbanátky ze sušičky taky príma. využila jsem drť z bio mrkve z odšťavňovače, to je škoda hodit na kompost.

* skleněné nudle z vodnice, ve špenátové polévce musí být. příště ve vývaru.

* dort byl jablíčkový - hraběnčiny řezy podle Love of raw - balada!

* oreró už známe a opět jsem dělala banánové palačinky v sušičce a pro změnu se zmrzlinou. zas ta změna nebyla tak velká, protože zmrzka je taky banánová. bylo hodně banánů, prostě. čili: byla sleva, prostě :) u nás se banány vždycky nějak vsáknou...takže máme dva druhy banánové zmrzliny: jedna jen  s vanilkou, druhá s vanilkou, skořicí a rozinkami.
dělám jídla většinou obyčejný. polívky denně a luštěniny. klíčím klíčky a hlavně hromady zeleniny, aby byly. vymýšlím dobrý dresinky a tím jim zeleninu polívám. sypu semínkama. klíčky hrášku a čočky stojí pár korun, děti je berou do školy a Dívka musí mít vždycky velkou krabičku pro kámoše. někteří z puberťáků už doma taky začali klíčit, jak jim to chutná :-) a to je dobrá bilance.
složitější jídla si schovávám na víkend, to není denně. ani dezerty nemusí být pořád. (ony tedy většinou jsou, někde mám schovaný zásoby dobrot, i několik druhů a ty jim postupně dávám s sebou do školy a do práce...teď jsou i ty různý zmrzky v mrazáku a během léta jich bude víc...dobroty jsou, ale nemusí být, to je důležitý vědět :) ke spokojenosti často stačí ovoce, pár datlí. a občas nějaká pracnější sladkost...je to takový pocit luxusu, péče, to jim chci dopřát.
děcka mi někdy říkají, že když někdo slyší, jaká mají dietní omezení, lidi je litujou. 
jé, ty nemůžeš mlíko, to máš blbý. a rohlík taky nemůžeš? to jsi chudák. 
ale mami, já nejsem žádnej chudák. kdyby věděli, jaký děláš dobroty, to je mnohem lepší než ty normální jídla, říká Chlapec. pochvaluje si to jídlo každej den a tím mi dělá radost, čumáček.

 utrpení bylo vidět jejich kůži rozežranou ekzémem. blbý bylo, když jsem přestávala chodit, vidět, když jsem měla velký bolesti. když měl Muž nadváhu a neustálej kašel a jiný problémy. ale konečně se cítit dobře, zdravě, starat se o jídlo a dělat je poctivě, to není utrpení. je to sice hodně práce, ale ty odměny, zdraví a životní pocit, to za to rozhodně stojí. každej den to ve mně jásá radostí, vyběhnu do lesa, anebo cvičím, pracuju, šiju a nejsem unavená. nemůžu uvěřit, že se to stalo, a děkuju za to každej den. makala jsem na tom vlastně roky, hledala a zkoušela znovu a znovu, četla a studovala. pořád to je cesta, vývoj, nekončíme, pořád se učím. ale už je to jiný. dlouho to bylo takový nahoru dolů, ne úplně jistý výsledek. ale jak se tělo očistí, duše taky, vztahy taky, postoje k životu, přichází ještě pevnější zdraví, jistota, imunita. zdravější vztahy i tělo. makám na tom denně a vyplácí se to. juchůůůů!!!!


mám ráda obyčejnou zeleninu a ovoce a semínka a ořechy čím dál víc. mám ráda samozřejmě raw dorty a dezerty. (i když mám pocit, že tak nějak i od nich se možná pomalinku odpoutávám...) ale vrchol gurmánství jsem zažila včera při běhu v lese, když jsem si udělala přestávku na pastvu...ochutnala jsem poprvé čerstvě vyrašené, křehoučké výhonky, lístky a pupeny lípy. a to byl pro mě ohromný zážitek, naprostá slast.
mňam!

krásný dny přeju, teď už víc a víc slunečný. mám chuť výskat, když to slunce svítí :-)

jarní polštáře * spring pillows

*

snad už opravdu to jaro přišlo?

ráno do postele kytky, co natrhali na louce. kvítky řeřišnice byly tak krásně svěží, jejich jemný odstíny a kapičky vody... ale udržela jsem se a nejedla je :-)

malý dárečky k svátku maminek. to nebylo tak vždycky, ale časem se nějak dovtípili, naučili. díky za to. protože když je to tak, jak má (aspoň někdy :), je krásné být maminkou.

potřebujeme na sebe myslet, na sebe sama a navzájem na sebe.

nejhezčí to je v lese. dneska mě vzal Chlapec, Sokol milený na kopec na Dračí skály a ukázal mi Dračí jeskyni, kterou objevil. vylezl na vrcholek, koukal do kraje a křičel mami, to je hustý!!! 

podívej, tady pod skálou se asi schovávají zvířata. je tady takovej pelíšek, sem neprší.

hele, a tady je nora!

tolik objevů.

vzduch je zase více plný zeleně a tohle období, když listy přibývají, miluju. každý rok si to vychutnávám.

ochutnala jsem pár lístků a přemýšlím, jakou kapsu odepínací, oblíkací přes běhací sukně si ušiju, abych si mohla pastvu nosit domů.

vzduch plný radostného ptačího zpěvu, hudba v uších a mix běhu a tance na lesních cestách. ve slunečních paprscích se hned jinak běží a i tancuje. to mě v zimě nenapadlo.

setkání s Mužem u rybníka, klidné rozjímání a věty nad vodní hladinou a zpátky za ruku. to je taky svátek.

díky za dnešní den.

*

květinové jaro * blossom spring

* nedávno jsem si dodělala šálku, jen takovou úzkou, jarní. anebo předjarní. a donedávna jsem ji i nosila. než to vyfotím a dopravím fotky sem, na blog, mi to chvíli trvá, no. někdy i větší chvíli. například dvoje šaty z loňska tu ještě nejsou. snad je vyfotíme dřív, než je onosím...

* ale včera a dnes...že by? že by....už? včera bylo u nás tak krásně teplo, ááááách! konečně jaro? budu jen ráda, když tu šálku už nebudu nosit.
krásný jaro přeju všem.

narozky * birthday

 * zaslouží si hezkou oslavu. zaslouží si super extra dort se svým oblíbeným obřadním čajem. zaslouží si spoustu dárků. sondovala jsem, jak chce strávit den. co chce k obědu. co přesně do dortu. cheesecake vede u nás všech, takže základ byl jasný. na višních se taky shodnem a zeleň čaje...jé, to musí prostě pro Muže být! dort byl moc dobrý, jen zas příště budeme zase zjednodušovat, jsme se shodli. 

* jeden den jsem dělala koprawku a druhý den raw svíčkovou. tyhlety knedlíkový jídla jsou nejoblíbenější nejen v českých vita restauracích, ale i u nás doma. hezky ty recepty vymysleli. uspokojení možná souvisí s tím, že v tom jídle najdeš důvěrně známé chutě už od dětství, které v nepatrně nové úpravě jsou snad ještě lepší. ne snad, ale určitě. pro mě a oni říkají, že pro ně taky...
* přišel balík a v něm krásný dárky. Lněná, nikdo jiný neumí dát takovou péči. hodně čajů a čajové vůně. převracel to v ruce, jednu věc po druhé, trochu v rozpacích. to je moc, říkal. ona umí člověka zahrnout péčí a láskou. měl radost.

* Dívka se ptala, jaký obrázek na triko by se mu líbil. třeba květák, plácnul. a tak ho má. ona kreslila a já to ušila. Chlapec kreslil a sám šel nakoupit dva zelené čaje. sám objevil nový obchůdek po cestě ze školy a sám ty čaje vybral, požádal mě o vybrání trošky ze svých úspor. hezky to zvládl. 

* a já, já jsem jenom šila. dvě sváteční bílý košile. nejdou moc vyfotit, škoda. ta jedna je lněná s jemnou tkanou strukturou. a ta druhá má zase takový pěkný grafický vzor, jenže je to bílá na bílé a to se špatně fotí. tu látku si vybral jednou sám na našem výletě do velkoměsta. a přišel čas na sváteční bílý košile na míru. myslela jsem, že na košile dám knoflíky, ale nakonec zvítězil minimalismus a nenápadné patentky. košile sednou a Muž je spokojený.

* plavky byla nutnost. všechno na něm teď vlaje a já nechci, aby v bazénu dopadl jako Mister Bean. zcela prozaicky.