My photo
calenndula@gmail.com možná že něco i na zakázku..., máte-li zájem. zkuste napsat. platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

December 29, 2014

pokoj * peace

pomalé dny, nemuset nikam. odpočívat. příst a příst, jaká blaženost. slast přerušená porouchaným kolovratem, na okamžik náznak paniky a pobavení... krásná závislost. někdy i měsíce kolovrat stojí bez práce, ale jak se do toho ponořím, výnor je skoro bolestný. jen na okamžik, Oblak drahý zasáhne a vše zase běží, jak má...ale já vím, jaká je to radost. díky.
svěží sladké ovoce a pár kousků cukroví.
sváteční ubrus položený v noci před Štědrým dnem. vydržel ráno asi deset minut. možná ani to ne. hned po probuzení si dělali kakao... :)
nepeču chleba, jen kvásek přikrmím. najednou cítím, že před vánoci bylo dost práce. potřebuju odpočinek.
Sokol spící pod dekou, kterou dostal pod stromeček. zabalený sladce oddychuje a pak si ji nese i k pohádce v televizi.
Opi čte a čte a něco kutí, samá umělecká díla...
malá světýlka svítí, mám je ráda. 
Oblak má pyžamový den v novém pyžamu, ou jé. fotky sem někdy snad doplním. pyžama pro všechny. jen já nepotřebuju... schraňuju si kytičky totiž...
vyrobil krmítko pro ptáky, prosté a krásné. natřít na bílo a...
pozorovat sníh, konečně, jak se měkce snáší...
několik návštěv a milých. s mírou. čas na sebe a na ně. nespěchat.
tulení pod ranní peřinou. radost dětí z nových knížek. dárků málo, ale tak skutečné.
vánoční hra. veliká událost a velká práce dětí. trochu toho a tamtoho. asi dva dny bez šicího stroje? ano, dva. na Štěpána už zase blaženě přede...
pozorujeme zas divoká prasata, někdy jeleny.
dny plné pokoje přeji...

December 23, 2014

krásné vánoce * merry christmas







* pokoj lidem dobré vůle. užijte si...
* tak to nějak vyšlo...návrat z velké cesty, zažít něco nového a vidět nová místa. jen se dívat...poznat pár lidí, vidět, jak žijí, vnímat jejich osobnosti, co kdo potřebuje, co ho uvnitř sytí...vidět vše dobré... jet stovky a stovky kilometrů, v jarní Evropě se divit, že budou vánoce...
* o vánocích můžou mít andělé červené ponožky, právě narozeného Ježíška může přátelsky vítat i pes.
* k večeři nemusí být kapr ani salát. máme to jinak, jak nám to chutná... cukroví není v žádném protokolu, který jsme si sami sestavili. i když nějaké trochu je, ale hlavně ovoce, cítit se svěže a lehce a jít někam klidně do deště... pouklízet spolu, každý trochu. každé ráno čekat, kdo první vklouzne ke mně pod deku...jako každý rok, těším se na předení u pohádek... tulení a jistota, že to dobře dopadne. a nemusí být skoro nic, jen to jedno je hezké. prožít to, co slavíme. a ještě navíc ta krása, být spolu, s milými, s blízkými. 
* tak se mějte.

December 14, 2014

vánoční zoufalství * christmas despair

v rámci předvánočních příprav už přišel i  takový stav.
vím, v písni jde o nenaplněný cit k muži... ale jak ke konci zvedá hlavu a nastavuje tvář dešti, úplně souzním s tím pocitem a v tom okamžiku jsem viděla sebe, jak řvu z plných plic a házím těsta na cukroví, která jsem připravila... vrhám je elegantním obloukem z okna daleko do trávy...
protože v důsledku různých omezení ohledně jídla, daných zdravotním stavem a reakcemi těla, především dětí, v důsledku péče o zdraví nelze jen tak uhňácat cosi z bílé pšeničné mouky, vrazit tam pár vajec, hromadu cukru...a bez problémů vyválet. když to má být zdravější, ono to prostě pak moc nedrží. perníčky ze špaldy a kukuřice, rohlíčky pohankové, linecké slazené ječným sladem...
ale jo. nakonec dobrý. ale piplačka to je a klidně bych letos dělala jen nepečené vita cukroví, ale to neprošlo. aspoň však Opi a Sokol zapracovali mohutně.
jak tak hodně pomáhali a prý, že budou sami péct... no proč ne? já zrovna někde dělala něco jiného... několik vyhozených plechů černých perníků letos padlo. alespoň pak byli hodně rádi, že jsem zase v kuchyni a na pečení dohlížím a hezky si mě oprašovali :). tak málo práce s cukrovím jsem si nedala, ani nepamatuju. ale tolik vděku a slov díků nepamatuju taky. někdy není špatné si uvědomit, že se některé věci nedělají samy...

ani by mi nevadilo udělat třeba jen takový vita dortík. je na způsob jablečného štrúdlu. tedy ne že by ten nebyl, samozřejmě ho dělávám... ale tento je taky fajn. korpus z mletých datlí, mandlí a panenského kokosového tuku, náplň jablíčka, namočené vlašské ořechy, rozinky, skořice, trocha medu. zrnka granátového jablka dělají hodně. ta svěžest, ach. 

na zvědavé dotazy doplňuji recept.
je to na motivy některých vita receptů z raw kuchařek, tolik moderních v posledním čase...  proč ne. výborná inspirace. akorát doma většinou nemám všechno, co je v tom kterém receptu. tak dám to, co je, a improvizuju. a tak vznikl taky tento 

vita dortík a la štrúdl.

melu sušené datle a mandle v odšťavňovači šnekovém, vyleze mi "těsto" a to pak trochu zvláčním kokosovým tukem a napěchuju do hrnce vyloženého potravinovou folií, vytvaruju misku. potom proženu odšťavňovačem jablíčka, rozinky, ořechy, dochutím kašičku medem a skořicí. když je moc řídká, přisypu trošku psyllia. vyplním tu datlovomandlovou misku a dám do lednice trochu ztuhnout. stačí třeba hodinka. pak vyjmu z hrnce a posypu čerstvým ovocem. dělám různé kombinace ovoce a ořechů, mandle. někdy jsem dělala náplň z avokáda, banánu, přidám trošku kakaa. taky ovoce navrch obměňuju, třeba mandarinky jsou taky dobré...

místo odšťavňovače někdo používá výkonný mixér, nebo by se dal asi i takový ten sekáček, co je někdy k ponornému mixéru, nebo mlýnek na maso by hezky umlel sušené datle i mandle... a jablíčka nebo banány zase ponorným mixérem... mělo by se to sníst tak asi během jednoho dne. což u nás není problém :)


miluji granátová jablka. jedno vyloupané, jíst ho lžící z misky ještě ve vyhřáté posteli k snídani...Mňáááám!

je potřeba nabírat síly. někdy na chvíli zastavit. pocítit prasknutí rudého zrnka mezi zuby. nemyslet na to, co ještě není. jen být. dát si koupel a dívat se na oblíbený film. číst knihu, která v rukou dýchá. tu, co si šetřím na dlouhé zimní večery a schválně nechávám na dobu kolem Vánoc. (protože v zimě především čtu ráda knihy, které dobře dopadnou. nebanální happyendy, jo, to je moje. v létě zas líp zvládnu něco těžšího.)
někdo nedávno říkal, byl to takový intelektuál patrně, že to je tak infantilní, nebo spíš senilní, číst v dospělosti knihy pro děti. no co na to říct? snad ani nic. nebo možná "pche!!!" kde bych byla bez dětských knih, ilustrací a hraček? :-)
uvařit si dobrý čaj s hrstičkou kustovnice. opakovat si anglická slovíčka. snuggle. jak miluji angličtinu, její zvuk...
nechat doma dítě jen tak, ať si odpočine. ať z té rýmy není něco horšího.
zavézt děti na zkoušku vánoční hry. poslouchat, jak společně hrají nebeští andělé na harfu a dvě flétny, soprán i alt.
denně poslouchat.
neupéct to, co jsem chtěla, a nedovézt to na návštěvu. a cítit se úplně dobře.
a těšit se na Ježíška. nemyslím tím nic určitého, ale ten pocit, ta sláva. 
Gloria in excelsis prostě.
...přeji vám naplněný advent...
























December 3, 2014

adventní kalendář * advent calender








































* uf.
*ze starého prostěradla. plátěnou vazbu můžu. struktura. myslela jsem, že budu na pytlíky vyšívat, naštěstí přišla éra tisku. i tak to trvalo dlouho, 48 kousků... ale zase tu budou příští roky taky... když se plnění a vázání chopily dva páry rukou (dík, Oblaku), nebyly to hodiny lepení a příprav kolem půlnoci, ale jen pár desítek minut, oujé!
* ráno když jsem je šla budit, už byli probuzení. seděli v postelích a spokojeně mlaskali. Sokol pusu od čokolády... hned je radostnější vstávání do temných zimních rán.